30.11.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 352/9
Kasační opravný prostředek podaný dne 23. září 2013 Philips Lighting Poland S.A., Philips Lighting BV proti rozsudku Tribunálu (pátého senátu) vydanému dne 11. července 2013 ve věci T-469/07: Philips Lighting Poland S.A., Philips Lighting BV v. Rada Evropské unie
(Věc C-511/13 P)
2013/C 352/16
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Philips Lighting Poland S.A., Philips Lighting BV (zástupci: M. L. Catrain González, abogada, E. A. Wright, H. Zhu, barristers)
Další účastnice řízení: Rada Evropské unie, Hangzhou Duralamp, Electronics Co., Ltd, GE Hungary Ipari és Kereskedelmi Zrt. (GE Hungary Zrt), Evropská komise, Osram GmbH
Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek (navrhovatelek)
Navrhovatelku navrhují, aby Soudní dvůr:
—
Zrušil rozsudek a zrušil napadené nařízení v rozsahu, v něm se vztahuje na navrhovatelky;
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení vynaložených navrhovatelkami v řízení před Tribunálem a v projednávaném řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Tímto kasačním opravným prostředkem se navrhovatelky domáhají toho, aby byl rozsudek a napadené nařízení zrušeny z těchto důvodů:
1)
Tribunál nesprávně vyložil čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 (1) (dále jen „základní nařízení“ a „čl. 9 odst. 1“), když dospěl k závěru, že Rada je oprávněna uplatnit čl. 9 odst. 1 a fortiori v situacích, které nespadají do oblasti působnosti tohoto ustanovení (tj. tam, kde není podnět stažen, ale jen ztratil svou podporu). Široký výklad čl. 9 odst. 1, ke kterému se Tribunál přiklonil, není podporován zněním ani systematikou ustanovení základního nařízení. Je rovněž v rozporu s praxí orgánů v posledních 25 letech, kdy stažení podnětu vedlo na základě čl. 9 odst. 1 vždy k ukončení příslušného šetření.
2)
Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení spočívajícího v nesprávném výkladu a tedy i nesprávném použití čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále jen „čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4“) při definování „výrobního odvětví Společenství“. To vedlo k nesprávnému závěru, že „podstatná část“ celkové výroby Společenství musí být stanovena na základě použití pouze jedné ze dvou prahových hodnot požadovaných v čl. 5 odst. 4, tedy pouze 25 %. Chybná definice „výrobního odvětví Společenství“ ovlivnila analýzu orgánů týkající se újmy, která místo toho, aby byla určena na základě účinku dumpingových dovozů na „výrobní odvětví Společenství“, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 základního nařízení (dále jen „čl. 3 odst. 1“), a definováno v čl. 5 odst. 4, byla posouzena na základě situace „podporující společnosti“ nebo „největšího výrobce“. Ani jeden z těchto pojmů se přitom v základním nařízení pro účely určení „újmy“ nepoužívá.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 56, s. 1; Zvl. vyd. 11/10, s. 45).
Full & Egal Universal Law Academy