EUR-Lex -  62013TN0032 - CS

23.3.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 86/22

Kasační opravný prostředek podaný dne 24. ledna 2013 Mariem Paulem da Silva Tenreiro proti rozsudku vydanému dne 14. listopadu 2012 Soudem pro veřejnou službu ve věci F-120/11, Silva Tenreiro v. Komise

(Věc T-32/13 P)

2013/C 86/36

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Mario Paulo da Silva Tenreiro (Kraainem, Belgie) (zástupci: S. Orlandi, J.-N. Louis a D. Abreu Caldas, advokáti)

Další účastnice řízení: Evropská komise

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Navrhovatel navrhuje, aby Tribunál:

—

rozhodl,

—

že se rozsudek Soudu pro veřejnou funkci vydaný dne 14. listopadu 2012 (věc F-120/11, da Silva Tenreiro v. Komise), kterým byla žaloba zamítnuta, zrušuje;

—

vydal ve věci nové rozhodnutí,

—

rozhodl,

—

že se rozhodnutí Evropské komise o odmítnutí žalobcovy žádosti o volné pracovní místo ředitele v rámci ředitelství A „Občanské soudnictví“ Generálního ředitelství (GŘ) pro spravedlnost a rozhodnutí o jmenování paní Y na toto místo zrušují,

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Na podporu kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody.

1)

První důvod kasačního opravného prostředku vychází ze zkreslení skutkového stavu, jež spočívá

—

zaprvé v tom, že Soud měl za to, že pojem „background“ použitý v oznámení o volném pracovním místě v rámci sporného řízení odkazoval na praxi, a nikoli na vzdělání. Žalobce tvrdí, že z oznámení o volných pracovních místech zveřejňovaných Komisí mimo jiné vyplývá, že je-li požadována odborná praxe, používá se pojem „praxe“, a nikoli „background“;

—

zadruhé v tom, že Soud měl za to, že pojem „regulace“ neodkazoval na regulační mechanismy, nýbrž na normotvorný proces.

2)

Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z nesprávného právního posouzení, jehož se měl Soud dopustit tím, že indicie ohledně zneužití pravomoci zkoumal osamoceně, a nikoli jako celek a nesnažil se zjistit, zda lze na základě souhrnu těchto indicií s ohledem na jejich počet zpochybnit domněnku legality rozhodnutí napadených v řízení v prvním stupni.

Žalobce dále tvrdí, že vzhledem k nerovnosti zbraní účastníků řízení Soud nerespektuje právo na spravedlivý proces, neboť odmítá přijímat organizační procesní opatření, jež by umožnila podpořit indicie o zneužití pravomoci a poskytnout důkaz o skutečnosti, kterou lze prokázat jedině takovým opatřením.

Full & Egal Universal Law Academy