EUR-Lex -  62013TN0124 - CS

8.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 164/18

Žaloba podaná dne 4. března 2013 — Itálie v. Komise

(Věc T-124/13)

2013/C 164/33

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Italská republika (zástupci: G. Palmieri a P. Gentili, avvocati dello Stato)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil oznámení obecného výběrového řízení EPSO/AST/125/12 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných k přijetí na volných 110 pracovní míst asistentů platové třídy AST3 v oblasti audit, finance/účetnictví a hospodářství/statistika;

—

zrušil oznámení obecného výběrového řízení EPSO EPSO/AST/126/12 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných k přijetí na volných 78 pracovní míst asistentů platové třídy AST3 v oblasti biologie, věda o živé přírodě a zdravověda, chemie, fyzika a nauka o materiích, jaderný výzkum, stavební a strojírenské inženýrství a elektrotechnické a elektronické inženýrství;

—

zrušil oznámení obecného výběrového řízení EPSO EPSO/AST/248/13 za účelem vytvoření seznamu kandidátů vhodných k přijetí na volných 29 pracovní míst úředníků platové třídy AD6 v oblastech bezpečnost budov a stavební inženýrství pro techniku budov;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.

1)

První žalobní důvod vychází z porušení článků 263, 264 a 266 SFEU

—

Žalobkyně uvádí, že Komise nedodržela překážku věci pravomocně rozsouzené rozsudkem ve věci C-566/10 P, kterým bylo rozhodnuto, že v případě oznámení Evropské unie o výběrových řízeních je v rozporu s právem omezit jazyky, které mohou uchazeči uvést jako jejich druhý jazyk, jen na angličtinu, francouzštinu a němčinu

2)

Druhý žalobní důvod vychází z porušení článků 342 SFEU, článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství

—

V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že omezením počtu jazyků, které je možné použít jako druhý jazyk uchazečů v rámci výběrových řízení Evropské unie, Komise v praxi zavedla nové pravidlo týkající se jazyků orgánů, čímž zasáhla do výlučné pravomoci Rady v této oblasti.

3)

Třetí žalobní důvod vychází z porušení článků 12 ES a 18 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Unie, čl. 6 odst. 3 SEU, čl. 1 odst. 2 a 3 přílohy III služebního řádu úředníků, článků 1 a 6 nařízení 1/58, čl. 1d odst. 1 a 6, čl. 27 odst. 2 a čl. 28 písm. f) služebního řádu úředníků

—

Podle žalobkyně je omezení jazykového režimu, které ukládá Komise, diskriminační, protože výše citovaná právní ustanovení zakazují uložit občanům Unie a úředníkům orgánů jazyková omezení, která nejsou obecně a objektivně stanovena jednacími řády orgánů uvedených v článku 6 nařízení č. 1/58 a která nebyla dosud přijata a zakazují zavedení takových omezení, pokud pro to neexistuje zvláštní a odůvodněný zájem služby.

4)

Třetí žalobní důvod vychází z porušení čl. 6 odst. 3 SEU v rozsahu, v němž zakotvuje zásadu ochrany legitimního očekávání jako základní právo vyplývající z ústavních tradic společných pro členské státy

—

Podle žalobkyně Komise porušila očekávání občanů, pokud jde o výběr druhého jazyka ze kteréhokoliv jazyka Unie, jak to bylo možné až do roku 2007 a jak to Soudní dvůr potvrdil ve svém pravomocném rozsudku C-566/10 P.

5)

Pátý žalobní důvod vychází ze zneužití pravomoci a porušení podstatných norem vlastních povaze a účelu oznámení výběrového řízení (zejména čl. 1d odst. 1 a 6, čl. 28 písm. f) a čl. 27 odst. 2, čl. 34 odst. 3 a čl. 45 odst. 1 služebního řádu), jakož i zásady proporcionality.

—

Podle žalobkyně Komise preventivním a obecným omezením jazyků, které je možné si zvolit jako druhý jazyk, na tři jazyky, předčasně přistoupila ve fázi oznámení a podmínek přijetí k ověřování jazykových znalostí uchazečů, které se má uskutečnit až v rámci výběrového řízení. Z toho vyplývá, že jazykové znalosti se stali rozhodující v porovnání s odbornými znalostmi.

6)

Šestý žalobní důvod vychází z porušení článků 18 a 24 odst. 4 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, článku 2 nařízení 1/58 a čl.1d odst. 1 a 6 služebního řádu.

—

Žalobkyně tvrdí v tomto bodě, že stanovením podmínky, že žádosti o účast musí být povinně zaslané v angličtině, francouzštině nebo v němčině a že EPSO v témže jazyce zašle uchazečům oznámení o průběhu výběrového řízení, bylo porušeno právo občanů Unie komunikovat ve svém vlastním jazyce s orgány a došlo k další diskriminaci osob, které dostatečně neovládají tyto tři jazyky.

7)

Sedmý žalobní důvod vychází z porušení čl. 296 odst. 2 SFEU (nedostatek odůvodnění), jakož i zásady proporcionality se zkreslením skutkových okolností

—

Podle žalobkyně Komise odůvodnila toto omezení na tři jazyky tím, že uvedla, že osoby přijaté na základě nových výběrových řízení by měly být okamžitě schopné komunikovat v rámci orgánů. Toto odůvodnění zkresluje skutkové okolnosti, protože se nezdá, že tyto tři jazyky by měly být nejvíc používané v komunikaci mezi jednotlivými jazykovými skupinami v rámci orgánů; toto odůvodnění je navíc nepřiměřené v porovnání s omezením základního práva, jako je právo na zákaz jazykové diskriminace. K zajištění rychlé komunikace v rámci orgánů existují totiž méně omezující opatření.

Full & Egal Universal Law Academy