8.6.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 164/21
Žaloba podaná dne 12. dubna 2013 — Rubinum v. Komise
(Věc T-201/13)
2013/C 164/37
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Rubinum, SA (Rubí, Španělsko) (zástupci: C. Bittner a P.-C. Scheel, Rechtsanwälte)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
Prohlásil prováděcí nařízení Komise (EU) č. 288/2013 za neplatné
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby uvádí žalobkyně následující:
1)
Porušení čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 (1)
V této souvislosti žalobkyně uplatňuje, že napadené nařízení se zakládá zejména na čl. 13 odst. 2 nařízení č. 1831/2003 a v projednávaném případě nebyly splněny podmínky tohoto předpisu. Poukazuje zejména na skutečnost, že napadené nařízení se zakládá na domněnkách a že ve skutečnosti nebyl v dotyčném přípravku konkrétně zjištěn přenos antimikrobiální odolnosti ani produkce toxinů.
2)
Porušení čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1831/2003
Na tomto místě žalobkyně uvádí, že Komise měla o její žádosti podané na základě čl. 10 odst. 2 ve spojení s článkem 7 nařízení č. 1831/2003 rozhodnout podle čl. 9 odst. 1 téhož nařízení.
3)
Porušení čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1831/2003
V tomto ohledu žalobkyně uvádí, že v několika povolovacích řízeních již přiměřeně a dostatečně prokázala, že doplňková látka, kterou vyrábí, nemá podle čl. 5 odst. 2 nařízení č. 1831/2003 škodlivé účinky na zdraví lidí a zvířat nebo na životní prostředí. Komise a EFSA toto tvrzení navíc nevyvrátili.
4)
Porušení čl. 6 nařízení (ES) č. 178/2002 (2)
Na tomto místě tvrdí žalobkyně v podstatě, že napadené nařízení se nezakládá na řádné a úplné analýze rizik.
5)
Porušení čl. 7 odst. 2 nařízení č. 178/2002
Žalobkyně v této souvislosti mimo jiné tvrdí, že Komise nemůže napadené nařízení odůvodnit ani zásadou předběžné opatrnosti podle článku 7 nařízení č. 178/2002. Krom toho uvádí, že napadené nařízení porušuje požadavky čl. 7 odst. 2 nařízení č. 178/2002 i při zohlednění zásady předběžné opatrnosti.
6)
Porušení základních zásad unijního práva.
Žalobkyně vytýká v uvedené souvislosti porušení práva být slyšen, nároku na spravedlivé řízení a zásady proporcionality.
7)
Porušení článku 19 nařízení č. 1831/2003
Na tomto místě je vytýkáno, že Komise nedodržela dvouměsíční lhůtu stanovenou v článku 19 nařízení č. 1831/2003 pro přezkum rozhodnutí nebo opomenutí EFSA a že rozhodla o žádosti žalobkyně o přezkum stanoviska EFSA teprve po přijetí napadeného nařízení.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, s. 29).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy