EUR-Lex -  62013TN0208 - CS

8.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 164/22

Žaloba podaná dne 9. dubna 2013 — Portugal Telecom v. Komise

(Věc T-208/13)

2013/C 164/38

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Portugal Telecom SGPS, SA (Lisabon, Portugalsko) (zástupci: N. Mimoso Ruiz a R. Bordalo Junqueiro, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí Komise C(2013) 306, a uložil Komisi náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní;

—

podpůrně, snížil uloženou pokutu uloženou žalobkyni v článku 2 rozhodnutí Komise.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

V napadeném rozhodnutí bylo určeno, že společnosti Portugal Telecom a Telefónica S.A. porušily článek 101 SFEU tím, že do smlouvy, na jejímž základě společnost Telefónica S.A získala od společnosti Portugal Telecom balík akcií společnosti Brasilcel NV, vložily ustanovení 9. Komise uvedené ustanovení vyložila jako souhlas se zákazem soutěžit, která nesouvisí se smluvní transakcí.

Na podporu žaloby Portugal Telecom uvádí dva žalobní důvody.

1)

První žalobní důvod vycházející z porušení základních procesních požadavků:

—

žalobkyně se domnívá, že rozhodnutí je nedostatečně odůvodněné, jelikož obsahuje opomenutí, nepřesnosti a pochybení v zásadních otázkách, což nepříznivě ovlivňuje jeho závěry;

—

žalobkyně se dále domnívá, že napadené rozhodnutí je založeno na nedostačujících důkazech, jelikož Komise neposkytnula žádné důkazy oslabující důkazy předložené žalobkyní, ze kterých vyplývá, že ustanovení 9 smlouvy obsahuje souhlas se zákazem soutěžit, která vzhledem k okolnostem svého vzniku nemůže nabýt účinnosti bez předchozího souhlasu obou stran;

—

žalobkyně se krom toho domnívá, že ustanovení 9 smlouvy nelze klasifikovat jako omezení na základě cíle, a že Komise neprokázala, jak jí přísluší, skutečnou nebo možnou existenci omezujících účinků, které by mohly být v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

2)

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení Smlouvy a práva týkajícího se jejího uplatnění:

—

žalobkyně se domnívá, že napadené rozhodnutí je v rozporu s unijním právem, neboť obsahuje:

a)

zjevně nesprávně posouzení skutkových okolností, důkazů a důkazní síly údajů, jelikož Komise nesprávně posoudila a vyložila údaje, které poskytli účastníci řízení, a na základě důkazů obsažených ve spisu neučinila přesvědčivé závěry;

b)

nesprávný výklad článku 101 SFEU, a v důsledku toho porušení uvedeného ustanovení, jelikož Komise bezdůvodně a nesprávně považovala účastníky řízení za možné konkurenty na všech trzích, kterých se dotčený souhlas se zákazem soutěžit týká. Tato dohoda nemohla být posouzena jako omezení na základě cíle a Komise neprokázala žádné její účinky;

c)

porušení povinnosti provést šetření a rozhodnout, zda napadnuté rozhodnutí neobsahuje či nevyvrací relevantní tvrzení předložené účastníky řízení, zejména ohledně rozsahu působnosti souhlasu se zákazem soutěžit;

d)

porušení zásady in dubio pro reo, jelikož Komise považuje za nesporné některé skutečnosti v neprospěch žalobkyně, ohledně kterých existují vážné pochybnosti a v souvislosti s nimiž si není jistá ani sama Komise;

e)

porušení zásad, které se Komise zavázala uplatňovat v rámci ukládání pokut, zejména ustanovení bodu 13 svých pokynů k ukládání pokut, jelikož vypočítala výši pokuty ve vztahu ke všem trhům elektronické komunikace bez ohledu na to, zda se nachází na pyrenejském poloostrově, přičemž nezohlednila skutečnost, že údajné porušení vůbec nepokračovalo po dni 29. října 2010;

f)

porušení zásady proporcionality vzhledem k okolnostem projednávané věci a kritériím, která je třeba při ukládání pokut zohlednit.

Full & Egal Universal Law Academy