27.7.2013
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 215/18
Žaloba podaná dne 4. června 2013 — Miettinen v. Rada
(Věc T-303/13)
2013/C 215/26
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Samuli Miettinen (Espoo, Finsko) (zástupci: O. Brouwer, E. Raedts, advokáti, a A. Villette, Solicitor)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady ze dne 21. března 2013, kterým se odepírá úplný přístup k dokumentu 15309/12 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331), které bylo žalobci sděleno dne 25. března 2013 v dopise se značkou „04/c/01/13“ (dále jen „napadené rozhodnutí“); a
—
uložil Radě podle článku 87 jednacího řádu Tribunálu náhradu nákladů řízení včetně nákladů řízení všech vedlejších účastníků řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.
1)
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 4 odst. 2 druhé odrážky a čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1049/2001, jelikož napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávném výkladu a uplatnění těchto ustanovení, které se týkají ochrany soudního řízení a právního poradenství a ochrany probíhajícího rozhodovacího procesu, neboť
—
zaprvé Rada neprokázala, že zpřístupnění dokumentu 15309/12 narušuje schopnost její právní služby obhajovat ji v budoucích soudních řízeních a legislativní proces,
—
zadruhé Rada neprokázala, že dokument 15309/12 je zvlášť citlivý nebo se širokou působností, což by odůvodňovalo nepoužití domněnky ve prospěch zpřístupnění právních stanovisek v legislativním kontextu,
—
zatřetí teorie Rady o újmě je čistě hypotetická. Je skutkově i právně nepodložená, jelikož obsah právního stanoviska nacházejícího se v dokumentu 15309/12 — dohoda členských států v souladu s analýzou právní služby — byl v době přijetí napadeného rozhodnutí veřejný; a
—
začtvrté Rada nesprávně uplatnila kritérium převládajícího veřejného zájmu ve vztahu k čl. 4 odst. 3 prvnímu pododstavci, když posuzovala pouze údajné ohrožení svého rozhodovacího procesu spojené se zpřístupněním dokumentu a nikoli pozitivní účinky takového zpřístupnění, mimo jiné na legitimitu rozhodovacího procesu, a toto kritérium vůbec neuplatnila ve vztahu k čl. 4 odst. 2 druhé odrážce.
2)
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění podle článku 296 SFEU, jelikož Rada nesplnila svoji povinnost uvést dostatečné a odpovídající odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Full & Egal Universal Law Academy