15.2.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 45/42
Žaloba podaná dne 18. prosince 2013 — Italian international film v. EACEA
(Věc T-676/13)
2014/C 45/73
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italian international film Srl (Řím, Itálie) (zástupci: A. Fratini a B. Bettelli, advokáti)
Žalovaná: Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA)
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
vyhověl žalobě, a tudíž zrušil rozhodnutí EACEA ze dne 8. října 2013, kterým se zamítá projekt týkající se filmu „Only God Forgives“, v rámci výzvy k předkládání návrhů EACEA/21/12;
—
uložil EACEA povinnost přijmout veškerá z toho plynoucí opatření;
—
uložil EACEA náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, kterým se zamítá projekt týkající se filmu „Only God Forgives“, v rámci výzvy k předkládání návrhů EACEA/21/12 (MEDIA 2007 — Podpora nadnárodní distribuce evropských filmů — „selektivní“ systém 2013) (2012/C-300/07).
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.
1)
První žalobní důvod vycházející z porušení článku 296 SFEU, článku 41 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 133 odst. 3 finančního nařízení z důvodu nedostatku odůvodnění.
—
Žalobkyně konkrétně v tomto ohledu namítá, že nechápe, jaký důvod vedl žalovanou v projednávaném případě k závěru, že projekt, který žalobkyně předložila, není způsobilý. Odůvodnění zamítnutí v napadeném rozhodnutí se totiž liší od údajů obsažených v předchozím dopise ze dne 7. srpna 2013, neboť poukazuje na nedodržení jiného kritéria způsobilosti stanoveného pokyny, než je kritérium uvedené v předtištěném vzoru obsaženém v uvedeném dopise (kinematografickou distribuci filmu neprovedla samotná žalobkyně). Napadené rozhodnutí však projekt zamítá na základě čl. 5.1 pátého pododstavce pokynů, který připouští, byť v omezeném rozsahu, využití subdodavatelů.
2)
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 167 SFEU a prováděcích předpisů, včetně finančního nařízení, jakož i bodů 3 a 4 výzvy k předkládání návrhů EACEA/21/12.
—
Žalobkyně v tomto ohledu namítá, že napadené rozhodnutí je stiženo zjevně nesprávným posouzením. K tomuto uvádí, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že EACEA chybně a svévolně kvalifikovala smluvní vztah mezi žalobkyní a společností Rai Cinema jako subdodávku. Z téhož dopisu vyplývá i to, že EACEA zaměňuje subdodávku se smlouvou o zmocnění třetí osoby k „fyzické distribuci“.
Full & Egal Universal Law Academy