4.8.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 253/14
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 5. června 2014 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Administrativen sad Sofia-grad – Bulharsko) –řízení týkající se Bashira Mohameda Ali Mahdiho
(Věc C-146/14 PPU) (1)
(„Víza, azyl, přistěhovalectví a jiné politiky související s volným pohybem osob - Směrnice 2008/115/ES - Navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí - Článek 15 - Zajištění - Prodloužení zajištění - Povinnosti správního nebo soudního orgánu - Soudní přezkum - Neexistence dokladů totožnosti státního příslušníka třetí země - Překážky výkonu rozhodnutí o vyhoštění - Odmítnutí velvyslanectví dotyčné třetí země vydat doklad totožnosti umožňující navrácení státního příslušníka této země - Nebezpečí skrývání se - Reálný předpoklad pro vyhoštění - Nedostatečná spolupráce - Případná povinnost dotyčného členského státu vydat dočasný doklad týkající se postavení osoby“)
2014/C 253/18
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Sofia-grad
Účastník původního řízení
Bashir Mohamed Ali Mahdi
Předmět věci
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce – Administrativen sad Sofia-grad – Výklad čl. 15 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 3, 4 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, s. 98), jakož i článků 6 a 47 Listiny základních práv Evropské unie – Vyhoštění neoprávněně pobývající státního příslušníka třetí země – Administrativní zajištění – Prodloužení takového zajištění – Případná přípustnost překročení maximální délky zajištění z důvodu neexistence dokladů totožnosti – Překážky výkonu rozhodnutí o vyhoštění – Reálný předpoklad pro vyhoštění – Odmítnutí velvyslanectví země původu dotyčné osoby vydat doklady požadované za účelem návratu – Případná povinnost dotyčného členského státu vydat dočasný doklad týkající se postavení osoby
Výrok
1)
Článek 15 odst. 3 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, vykládaný ve světle článků 6 a 47 Listiny základních práv Evropské unie, musí být vykládán v tom smyslu, že jakékoliv rozhodnutí přijaté příslušným orgánem ke konci maximální doby počátečního zajištění státního příslušníka třetí země, které se týká pokračování tohoto zajištění, musí mít formu písemného aktu obsahujícího věcné a právní odůvodnění tohoto rozhodnutí.
2)
Článek 15 odst. 3 a 6 směrnice 2008/115 musí být vykládán v tom smyslu, že přezkum, který musí vykonávat soudní orgán, kterému byla předložena žádost o prodloužení zajištění státního příslušníka třetí země, musí tomuto orgánu umožnit případ od případu meritorně rozhodnout o prodloužení zajištění dotčeného státního příslušníka, o možnosti nahradit zajištění mírnějším donucovacím opatřením nebo o propuštění tohoto státního příslušníka, přičemž má uvedený orgán pravomoc vycházet jak ze skutečností a důkazů uvedených správním orgánem, který mu žádost předložil, tak i ze skutečností, důkazů a vyjádření, které jsou mu případně předloženy během tohoto řízení.
3)
Článek 15 odst. 1 a 6 směrnice 2008/115 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je úprava dotčená v původním řízení, podle které může být počáteční šestiměsíční doba zajištění prodloužena již z toho důvodu, že dotyčný státní příslušník třetí země nemá doklady totožnosti. Je na předkládajícím soudu, aby v rámci rozhodnutí o prodloužení zajištění dotyčného státního příslušníka třetí země provedl individuální posouzení skutkového stavu dotčené věci, s cílem určit, zda může být na tohoto státního příslušníka účinně uplatněno mírnější donucovací opatření, nebo zda existuje nebezpečí jeho skrývání.
4)
Článek 15 odst. 6 písm. a) směrnice 2008/115 musí být vykládán v tom smyslu, že státní příslušník třetí země, který za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené v původním řízení, nezískal doklad totožnosti, který by umožnil jeho vyhoštění ze zúčastněného členského státu, může být považován za „nedostatečně spolupracujícího“ ve smyslu tohoto ustanovení pouze tehdy, pokud z přezkumu chování uvedeného státního příslušníka během doby zajištění vyplývá, že nespolupracoval na provedení vyhoštění, a že je pravděpodobné, že toto vyhoštění bude trvat z důvodu tohoto chování déle, než bylo očekáváno, což musí ověřit předkládající soud.
5)
Směrnice 2008/115 musí být vykládána v tom smyslu, že členský stát nemůže být povinen udělit autonomní povolení k pobytu nebo jiné povolení zakládající oprávnění k pobytu státnímu příslušníku třetí země, který nemá doklady totožnosti a nezískal takové doklady od své země původu, poté co vnitrostátní soud tohoto státního příslušníka propustil s odůvodněním, že již neexistuje reálný předpoklad pro vyhoštění ve smyslu čl. 15 odst. 4 této směrnice. Členský stát však v takovém případě musí vybavit uvedeného státního příslušníka písemným potvrzením o jeho postavení.
(1) Úř. věst. C 159, 26.5.2014.
Full & Egal Universal Law Academy