25.4.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 145/5
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 23. února 2016 – Evropská komise v. Maďarsko
(Věc C-179/14) (1)
(„Nesplnění povinnosti státem - Směrnice 2006/123/ES - Články 14 až 16 - Článek 49 SFEU - Svoboda usazování - Článek 56 SFEU - Volný pohyb služeb - Podmínky pro vydávání daňově zvýhodněných poukazů, které zaměstnavatelé přidělují svým zaměstnancům a které se používají pro účely ubytovacích služeb, volnočasových aktivit nebo stravování - Omezení - Monopol“)
(2016/C 145/05)
Jednací jazyk: maďarština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Evropská komise (zástupci: A. Tokár a E. Montaguti, zmocněnci)
Žalované: Maďarsko (zástupci: M. Z. Fehér a G. Koós, zmocněnci)
Výrok
1)
Maďarsko tím, že zavedlo a ponechalo v platnosti režim volnočasové karty Széchenyi, který je upraven nařízením vlády č. 55/2011 ze dne 12. dubna 2011 o vydávání a používání volnočasové karty Széchenyi, ve znění zákona č. CLVI ze dne 21. listopadu 2011, kterým se mění některé daňové předpisy a předpisy s nimi související, porušilo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu v rozsahu, v němž
—
článek 13 uvedeného nařízení vlády ve spojení s čl. 2 odst. 2 písm. d) zákona č. XCVI z roku 1993 o fondech dobrovolného vzájemného pojištění a s čl. 2 písm. b) zákona č. CXXXII z roku 1997 o pobočkách a obchodních zastoupeních podniků se sídlem v zahraničí, jakož i s článkem 1, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 55 odst. 1 a 3 a čl. 64 odst. 1 zákona č. IV z roku 2006 o obchodních společnostech, vylučuje možnost, aby volnočasovou kartu Széchenyi vydávaly pobočky, a porušuje tak čl. 14 bod 3 této směrnice;
—
uvedený článek 13 ve spojení s týmiž ustanoveními vnitrostátního práva, který neuznává, z hlediska podmínek stanovených v tomtéž čl. 13 písm. a) až c), činnost skupin, jejichž mateřskou společností není společnost založená podle maďarského práva a jejichž členové nemají formu společnosti, již stanoví maďarské právo, porušuje čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. b) a odst. 3 uvedené směrnice;
—
článek 13 nařízení vlády č. 55/2011 ve spojení s týmiž ustanoveními vnitrostátního práva, který vyhrazuje možnost vydávání volnočasové karty Széchenyi bankám a finančním institucím, neboť pouze tyto subjekty mohou splnit podmínky stanovené v tomto článku 13, porušuje čl. 15 odst. 1, odst. 2 písm. d) a odst. 3 uvedené směrnice;
—
uvedený článek 13 je v rozporu s článkem 16 směrnice 2006/123, neboť pro účely vydávání volnočasové karty Széchenyi požaduje usazení v Maďarsku;
2)
Režim poukazů Erzsébet upravený zákonem č. CLVI ze dne 21. listopadu 2011 a zákonem č. CIII ze dne 6. července 2012 o programu Erzsébet je v rozporu s články 49 SFEU a 56 SFEU v rozsahu, v němž tato vnitrostátní právní úprava přiznává veřejnoprávním subjektům monopol v oblasti vydávání stravenek na pořízení studených jídel, které mohou za daňově zvýhodněných podmínek udělovat zaměstnavatelé svým zaměstnancům jako věcné výhody.
3)
Maďarsku se ukládá náhrada nákladů řízení.
(1) Úř. věst. C 202, 30.6.2014.
Full & Egal Universal Law Academy