16.8.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 296/9
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 9. června 2016 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – Jørn Hansson v. Jungpflanzen Grünewald GmbH
(Věc C-481/14) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Duševní a průmyslové vlastnictví - Odrůdová práva Společenství - Nařízení (ES) č. 2100/94 - Protiprávní jednání - Přiměřená náhrada - Náhrada dalších vzniklých škod - Náklady soudních řízení a mimosoudní náklady“)
(2016/C 296/12)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Düsseldorf
Účastníci původního řízení
Žalobce: Jørn Hansson
Žalovaná: Jungpflanzen Grünewald GmbH
Výrok
1)
Článek 94 nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství musí být vykládán v tom smyslu, že nárok na náhradu škodu, který toto ustanovení přiznává držiteli chráněné odrůdy, k níž byla porušena práva, se vztahuje na veškerou škodu, která tomuto držiteli vznikla; na základě tohoto článku však nelze uložit paušální přirážku pro porušovatele a konkrétně ani povinnost k náhradě zisků a výhod, kterých dosáhl porušitel.
2)
Pojem „přiměřená náhrada“ obsažený v čl. 94 odst. 1 nařízení č. 2100/94 musí být vykládán v tom smyslu, že vedle platby obvyklého poplatku za licenční výrobu pokrývá veškerou škodu, která úzce souvisí s nezaplacením tohoto poplatku a pod níž může spadat kromě jiného i platba úroků z prodlení. Je na předkládajícím soudu, aby určil okolnosti, na základě kterých je třeba uvedený poplatek navýšit, s tím, že žádnou z těchto okolností nelze při vyčíslení přiměřené náhrady zohlednit více než jedenkrát.
3)
Článek 94 odst. 2 nařízení č. 2100/94 musí být vykládán v tom smyslu, že výše dalších škod podle tohoto ustanovení musí být stanovena na základě konkrétních okolností, které v tomto ohledu uvede držitel odrůdy, k níž byla porušena práva, a v případě potřeby, nejsou-li uvedené okolnosti vyčíslitelné, paušální metodou. Zmíněné ustanovení nebrání tomu, aby při vyčíslení této škody nebyly vzaty v potaz náklady vynaložené v rámci neúspěšného řízení o předběžném opatření, ani tomu, aby nebyly zohledněny mimosoudní náklady vynaložené v rámci řízení ve věci samé. Podmínkou nezohlednění těchto nákladů je nicméně skutečnost, že výše nákladů soudních řízení, jejichž náhrada může být uložena poškozenému v důsledku protiprávního jednání, nemůže poškozeného odradit od uplatňování jeho nároků u soudu, a to s ohledem na mimosoudní náklady, které bude muset uhradit, jakož i na jejich přínos pro hlavní žalobu na náhradu škody.
(1) Úř. věst. C 34, 2. 2. 2015.
Full & Egal Universal Law Academy