12.5.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 142/18
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko) ze dne 17. února 2014 – CEZ Razpredelenie Bulgaria AD v. Komisia za zashtita ot diskriminatsia
(Věc C-83/14)
2014/C 142/26
Jednací jazyk: bulharština
Předkládající soud
Administrativen sad Sofia-grad (Bulharsko)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: CEZ Razpredelenie Bulgaria AD
Žalovaná: Komisia za zashtita ot diskriminatsia
Vedlejší účastnice řízení: Anelia Nikolova a Darzhavna komisia za energiyno i vodno regulirane
Předběžné otázky
1)
Je třeba vykládat pojem „etnického původu“ použitý ve směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000 (1), kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, jakož i v Listině základních práv Evropské unie vykládat v tom smyslu, že zahrnuje kompaktní skupinu bulharských státních příslušníků romského původu bydlící v městské části Gizdova mahala“ města Dupnitsa?
2)
Je pojem „srovnatelné situace“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2000/43 použitelný na projednávaný skutkový stav, kdy jsou prostředky ke komerčnímu měření elektrické energie umístěny v městských částech obydlených romskou populací ve výši 6 až 7 metrů, zatímco v jiných městských částech bez kompaktní romské populace jsou běžně umísťovány ve výši méně než dva metry?
3)
Je třeba čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2000/43 vykládat v tom smyslu, že umístění prostředků ke komerčnímu měření energie v romských městských částech ve výši 6 až 7 metrů představuje méně příznivé zacházení s populací romského původu ve srovnání s osobami jiného etnického původu?
4)
Pokud se jedná o méně příznivé zacházení, je třeba uvedené ustanovení vykládat v tom smyslu, že toto zacházení v rámci skutkového stavu v původním řízení vychází zcela nebo částečně z okolnosti, že se jedná o etnickou romskou skupinu?
5)
Je podle směrnice 2000/43 přípustné takové vnitrostátní ustanovení jako je § 1 bod 7 doplňujících ustanovení k Zakon za zaštita ot diskriminacia (zákon o ochraně před diskriminací, dále jen „ZZD“), podle kterého představuje každý akt, každé jednání nebo každé opomenutí, kterým se přímo nebo nepřímo omezují práva nebo oprávněné zájmy, „méně příznivé zacházení“?
6)
Je možné pojem „navenek neutrální zvyklost“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/43 použít na praxi společnosti ČEZ Razpredelenie Bulgaria AD, kterou je umísťování prostředků ke komerčnímu měření energie ve výši 6 až 7 metrů? Jak je třeba vykládat pojem „navenek“ – v tom smyslu, že je praxe zjevně neutrální, nebo tak, že se jako neutrální jeví jen na první pohled, to znamená, že je zdánlivě neutrální?
7)
Vyžaduje existence nepřímé diskriminace ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/43, aby neutrální zvyklosti přivedly osoby na základě jejich rasy nebo etnického původu do mimořádně nepříznivé situace, nebo postačuje, když tyto zvyklosti omezují pouze osoby s určitým etnickým původem? Je v této souvislosti podle čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/43 přípustné takové vnitrostátní ustanovení jako je čl. 4 odst. 3 ZZD, podle kterého se jedná o nepřímou diskriminaci, pokud je osoba z důvodu vlastností uvedených v odstavci 1 (včetně etnické příslušnosti) uvedena do méně příznivé situace?
8)
Jak je třeba vykládat pojem „znevýhodnění“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/43? Odpovídá pojmu „méně příznivé zacházení“, který je použit v čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice 2000/43, nebo se vztahuje jen na mimořádně relevantní, zjevné a závažné případy rozdílného zacházení? Představuje praxe popsaná v projednávaném případě mimořádně nepříznivou situaci? Pokud se nejedná o případ mimořádně relevantního, zjevného a závažného uvedení do nepříznivé situace, postačuje to k tomu, aby se vyloučila nepřímá diskriminace (bez posouzení, zda je příslušná praxe odůvodněná, přiměřená a nezbytná k dosažení legitimního cíle)?
9)
Jsou podle čl. 2 odst. 2 písm. a) a písm. b) směrnice 2000/43 přípustná taková vnitrostátní ustanovení, jako je čl. 4 odst. 2 a 3 ZZD, která podmiňují existenci přímé diskriminace „méně příznivým zacházením“ a existenci nepřímé diskriminace „uvedením do méně příznivé situace“ bez toho, aby tak jako směrnice rozlišovaly podle závažnosti konkrétního méně příznivého zacházení?
10)
Je třeba čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice 2000/43 vykládat v tom smyslu, že je uvedená praxe společnosti ČEZ Razpredelenie Bulgaria AD, pokud jde o zajištění bezpečnosti elektrické sítě a řádnou evidenci spotřebované elektřiny, objektivně odůvodněná? Je tato praxe přiměřená i s ohledem na povinnost odpůrkyně v řízení o stížnosti umožnit spotřebitelům volný přístup k údajům na elektroměrech? Je tato praxe nezbytná, pokud jsou ze zveřejnění v médiích známé jiné technicky a finančně přístupné prostředky k zajištění bezpečnosti zařízení pro komerční měření energie?
(1) Úř. věst. L 180, s. 22
Full & Egal Universal Law Academy