11.8.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 261/14
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgerichts Korneuburg (Rakousko) dne 12. května 2014 – Eleonore Prüller-Frey v. Norbert Brodnig, Axa Versicherung AG
(Věc C-240/14)
2014/C 261/21
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Landesgerichts Korneuburg
Účastníci původního řízení
Žalobce: Eleonore Prüller-Frey
Žalovaní: Norbert Brodnig, Axa Versicherung AG
Předběžné otázky
1.
Mají být čl. 2 odst. 1 písm. a) a c) nařízení Rady (ES) č. 2027/97 ze dne 9. října 1997 o odpovědnosti leteckého dopravce v případě nehod (1), čl. 3 písm. c) a g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel (2), jakož i čl. 1 odst. 1 Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké přepravy (3) přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 vykládány v tom smyslu, že nárok na náhradu škody v případě poškozené,
—
která byla cestující v letadle, jehož místo odletu a přistání se nacházelo na témže místě jednoho členského státu,
—
kterou pilot přepravoval bezplatně,
—
účel letu spočíval v tom, aby si s pilotem z výšky prohlédla nemovitost, jež byla předmětem plánovaného obchodu, a
—
která při pádu letadla utrpěla fyzická zranění, je nutno posuzovat výlučně podle článku 17 Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké přepravy přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 a vnitrostátní právo se nepoužije?
V případě kladné odpovědi na první otázku:
2.
Je třeba článek 33 Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké přepravy přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 a článek 67 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (4) vykládat v tom smyslu, že příslušnost k projednání a rozhodnutí o nároku na náhradu škody uvedeném v první otázce je nutné posuzovat výlučně podle článku 33 Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké přepravy přijaté v Montrealu dne 28. května 1999?
V případě kladné odpovědi na první otázku:
3.
Mají být článek 29 Úmluvy o sjednocení některých pravidel mezinárodní letecké přepravy přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 a článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (5) vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví možnost, aby poškozená uvedená v první otázce podala přímou žalobu proti pojistiteli odpovědnosti původce škody?
V případě záporné odpovědi na první otázku:
4.
Je třeba čl. 7 odst. 1 písm. f) druhé směrnice Rady ze dne 22. července 1988 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního, kterou se stanoví opatření k usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb a kterou se mění směrnice 73/239/EHS (6), a článek 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy vykládat v tom smyslu, že podmínky přímé žaloby podané poškozenou uvedenou v první otázce proti pojistiteli odpovědnosti původce škody je třeba posoudit podle práva třetího státu, jestliže
—
právní řád použitelný podle místa deliktu upravuje přímou žalobu ve svém zákoně o pojistné smlouvě,
—
smluvní strany pojistné smlouvy zvolí právní řád třetího státu,
—
podle kterého se použije právo státu, v němž má pojistitel své sídlo, a
—
právní řád tohoto státu stanoví přímou žalobu rovněž ve svém zákoně o pojistné smlouvě?
(1) Úř. věst. L 285, s. 1.
(2) Úř. věst. L 138, s. 1.
(3) Úř. věst. 2001, L 194, s. 39.
(4) Úř. věst. 2001, L 12, s. 1.
(5) Úř. věst. L 199, s. 40.
(6) Úř. věst. L 172, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy