29.9.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 339/11
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná dne 22. července 2014 Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona (Španělsko) – Estrella Rodríguez Sanchez v. Consum Sociedad Cooperativa Valenciana
(Věc C-351/14)
2014/C 339/13
Jednací jazyk: španělština
Předkládající soud
Juzgado de lo Social no 33 de Barcelona
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Estrella Rodríguez Sanchez
Žalovaný: Consum Sociedad Cooperativa Valenciana
Předběžné otázky
1)
Spadá do působnosti směrnice 2010/18 (1) o „(Revidované) rámcové dohodě o rodičovské dovolené“, která je vymezena v ustanovení 1 bodu 2 uvedené dohody, vztah člena zaměstnaného zaměstnaneckým družstvem, jako je vztah upravený v článku 80 (španělského) zákona 27/99 o družstvech (Ley 27/99 de Cooperativas) a v článku 89 zákona 8/2003 o družstvech Autonomního společenství Valencie (Ley 8/2003 de Cooperativas de la Comunidad Valenciana), který by z pohledu unijního práva mohl být považován za „pracovní smlouvu“, přestože je vnitrostátními právními předpisy a národní judikaturou kvalifikován jako „členský“?
V případě záporné odpovědi na tuto první otázku se podpůrně k otázce předchozí pokládá druhá otázka.
2)
Má se ustanovení 8 bod 2 „Revidované rámcové dohody o rodičovské dovolené“ (směrnice 2010/18) a konkrétněji ustanovení, podle[kterého] „[p]rovádění této dohody není důvodem pro snížení obecné úrovně ochrany poskytované zaměstnancům v oblasti působení této dohody“, vykládat v tom smyslu, že v případě neexistence jasného provedení směrnice 2010/18 členským státem nelze omezit rozsah ochrany, kterou uvedený stát sám vymezil při provedení předchozí směrnice 96/34 (2)?
Pouze pro případ kladné odpovědi na některou z těchto dvou otázek, a za předpokladu použitelnosti směrnice 2010/18 na pracovní vztah člena zaměstnaneckého družstva, jako je vztah žalobkyně, budou odůvodněné – z níže uvedených důvodů – následující další otázky.
3)
Má se ustanovení 6 nové „Revidované rámcové dohody o rodičovské dovolené“ začleněné do směrnice 2010/18 vykládat tak, že zavazuje k tomu, aby vnitrostátní prováděcí předpis nebo dohoda obsahovaly a jasně uváděly povinnosti podnikatelů „zvážit“ a „reagovat“ na žádosti jejich pracovníků/pracovnic o „změny pracovní doby a pracovního režimu“ po návratu z rodičovské dovolené, jak s ohledem na své vlastní potřeby, tak i potřeby pracovníků, aniž lze povinnost směrnici provést považovat za splněnou prostřednictvím vnitrostátní zákonné nebo podnikové normy, která účinnost tohoto práva podmiňuje výhradně volným uvážením podnikatele, zda na žádosti vyhoví či nikoli?
4)
Má se vycházet z toho, že ustanovení 6 směrnice 2010/18, kterou se provádí „Revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené“ – ve světle článku 3 směrnice a „Závěrečných ustanovení“ obsažených v ustanovení 8 uvedené dohody – má v případě neexistence provedení „horizontální přímý“ účinek, neboť je minimální normou Společenství?
(1) Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010 , kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, s. 13).
(2) Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996, o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS (Úř. věst. L 145, s. 4; Zvl. vyd. 05/02, s. 285).
Full & Egal Universal Law Academy