23.2.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 65/24
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko) dne 5. prosince 2014 – Caner Genc v. Udlændingenævnet
(Věc C-561/14)
(2015/C 065/34)
Jednací jazyk: dánština
Předkládající soud
Østre Landsret
Účastníci původního řízení
Žalobce: Caner Genc
Žalovaný: Udlændingenævnet
Předběžné otázky
1)
Musí být stabilizační doložka obsažená v článku 13 rozhodnutí Rady přidružení č. 1/80 ze dne 19. září 1980 o vývoji přidružení připojeném k Dohodě Evropského hospodářského sdružení a Turecka ze dne 12. září 1963 zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem a stabilizační doložka obsažená v čl. 41 odst. 1 Dodatkového protokolu ze dne 23. listopadu 1970 potvrzeného nařízením Rady (EHS) č. 2760/72 (1) ze dne 19. prosince 1972 vykládána v tom smyslu, že se vztahují na nové přísnější podmínky pro sloučení rodiny stanovené pro rodinné příslušníky, kteří nejsou ekonomicky aktivní, včetně nezletilých dětí ekonomicky aktivních státních příslušníků Turecka, kteří pobývají v členském státě a mají v něm povolení k pobytu, s ohledem na:
—
výklad stabilizačních doložek, který Soudní dvůr podal zejména v rozsudcích ve věcech Derin (EU:C:2007:442); Dülger (EU:C:2012:504); Ziebell (EU:C:2011:809) (Velký senát) a Demirkan (EU:C:2013:583) (Velký senát),
—
cíl a obsah Ankarské dohody vyložený zejména v rozsudcích ve věcech Ziebell a Demirkan a s ohledem na
—
skutečnost, že tato dohoda a k ní připojené protokoly, rozhodnutí atd. neobsahují ustanovení upravující slučování rodiny, a
—
skutečnost, že sloučení rodiny ve Společenství a nyní v Evropské unii bylo vždy upravováno sekundárními právními předpisy a nyní je upraveno směrnicí o volném pohybu (směrnice 2004/38/ES) (2)?
2)
V rámci první otázky je Soudní dvůr tázán na to, zda článek 13 rozhodnutí č. 1/80 zakládá odvozené právo na sloučení rodiny pro rodinné příslušníky ekonomicky aktivních státních příslušníků Turecka, kteří pobývají v členském státě a mají zde povolení k pobytu, nebo toto právo mají pouze rodinní příslušníci samostatně výdělečně činných státních příslušníků Turecka podle čl. 41 odst. 1 Dodatkového protokolu?
3)
V případě kladné odpovědi na první otázku ve spojení s druhou otázkou je Soudní dvůr tázán na to, zda musí být stabilizační doložky obsažené v čl. 13 odst. 1 rozhodnutí č. 1/80 vykládány v tom smyslu, že lze zavádět nová omezení „odůvodněná naléhavými důvody veřejného zájmu, která jsou vhodná k dosažení sledovaného legitimního cíle a nepřekračují meze toho, co je nezbytné k jeho dosažení“ (nad rámec ustanovení článku 14 rozhodnutí č. 1/80)?
4)
V případě kladné odpovědi na třetí otázku je Soudní dvůr tázán na to:
(a)
Jakým způsobem je třeba postupovat při posuzování omezení a proporcionality. Soudní dvůr má mj. uvést, zda se uplatní tytéž zásady, jako jsou zásady, které stanovil v judikatuře týkající se slučování rodiny v kontextu volného pohybu občanů Unie, jež vychází ze směrnice o volném pohybu (směrnice 2004/38) a ustanovení Smluv, nebo musí být provedeno jiné posouzení?
(b)
Pokud má být při posuzování postupováno jinak, než plyne z judikatury Soudního dvora týkající se slučování rodiny v kontextu volného pohybu občanů Unie, Soudní dvůr má uvést, zda musí být posuzování prováděno s ohledem na článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech upravující právo na rodinný život a zda má jako vodítko sloužit judikatura Evropského soudu pro lidská práva, a pokud nikoli, podle jakých zásad je třeba postupovat?
(c)
Nehledě na způsob, jakým má být prováděno posuzování:
Lze považovat právní normu, jako je § 9 odst. 13 dánského Udlændingeloven (Cizinecký zákon) – podle něhož závisí sloučení rodiny státního příslušníka třetí země, který má povolení k pobytu v Dánsku a má zde bydliště, s jeho nezletilým dítětem, které společně s druhým rodičem bydlí v zemi jejich původu či jiné zemi, na tom, že toto dítě prokáže či může prokázat takové vazby na Dánsko, že je dán základ pro úspěšnou integraci v Dánsku – za normu „odůvodněnou naléhavým důvodem veřejného zájmu, která je vhodná k dosažení sledovaného legitimního cíle a nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k jeho dosažení“?
(1) Nařízení Rady (EHS) č. 2760/72 ze dne 19. prosince 1972 o uzavření dodatkového protokolu a finančního protokolu podepsaných dne 23. listopadu 1970 a připojených k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem a o opatřeních, která mají být přijata pro jejich vstup v platnost, Úř. věst. L 293, s. 1.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Text s významem pro EHP), Úř. věst. L 158, s. 77.
Full & Egal Universal Law Academy