9.2.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 46/31
Kasační opravný prostředek podaný dne 5. prosince 2014 Švédským královstvím proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 25. září 2014 ve věci T-306/12, Darius Nicolai Spirlea a Mihaela Spirlea v. Evropská komise
(Věc C-562/14 P)
(2015/C 046/37)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Švédské království (zástupce: C. Meyer-Seitz)
Další účastníci řízení: Evropská komise, Darius Nicolai Spirlea a Mihaela Spirlea, Dánské království, Finská republika, Česká republika a Španělské království
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
Navrhovatel navrhuje, aby Soudní dvůr
—
zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 25. září 2014 ve věci T-306/12,
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 21. června 2012, kterým se zamítá přístup manželů Spirleových k požadovaným dokumentům, a
—
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení před Soudním dvorem vynaložených Švédským královstvím.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatel předkládá na podporu svého kasačního opravného prostředku tři důvody.
Ve svém prvním důvodu tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil třetí odrážku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (1) ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise („nařízení o transparentnosti“) když se domníval, že se Komise s cílem zamítnout přístup k dokumentům projektu EU Pilot, může poukazem na výjimku, jejímž cílem je ochrana vyšetřování, opírat o obecný předpoklad, pokud jde o etapu předcházející případnému zahájení řízení o nesplnění povinnosti, a že se Komise nedopustila nesprávného právního posouzení, když vyložila výše uvedené ustanovení nařízení o transparentnosti v tom smyslu, že mohla zamítnout žádost o přístup k požadovaným dokumentům týkajícím se projektu EU Pilot, aniž je konkrétně a individuálně přezkoumala.
Ve svém druhém důvodu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně vyložil čl. 4 odst. 2 na konci nařízení o transparentnosti, když konstatoval, že posouzení Komise, podle kterého ve smyslu uvedeného ustanovení neexistuje žádný převažující veřejný zájem, není stiženo žádnou vadou.
Ve svém třetím důvodu navrhovatelka tvrdí, že Tribunál nesprávně použil unijní právo, když se domníval, že i při přezkoumávání žaloby podle nařízení o transparentnosti musí být zákonnost napadeného právního aktu v případě žaloby na zrušení opírající se o článek 263 SFEU posuzována na základě skutkového a právního stavu, který existoval v okamžiku přijetí tohoto aktu.
(1) Úř. věst. L 145, s. 43; Zvl. vyd. 01/03, s. 331.
Full & Egal Universal Law Academy