23.3.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 96/4
Kasační opravný prostředek podaný dne 22. prosince 2014 Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) proti rozsudku Tribunálu (prvního senátu) vydanému dne 21. října 2014 ve věci T-453/11, Szajner v. OHIM
(Věc C-598/14 P)
(2015/C 096/06)
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) (zástupce: A. Folliard-Monguiral, zmocněnec)
Další účastníci řízení: Gilbert Szajner, Forge de Laguiole
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
—
zrušit napadený rozsudek,
—
uložit žalobci před Tribunálem náhradu nákladů řízení vynaložených Úřadem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Na podporu svého kasačního opravného prostředku předkládá navrhovatel dva důvody, a to porušení článku 65 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (1) a porušení čl. 8 odst. 4 téhož nařízení ve spojení s článkem L 711-4 francouzského zákoníku duševního vlastnictví.
Podle navrhovatele může Tribunál zrušit či změnit rozhodnutí, pouze pokud v okamžiku jeho přijetí existoval některý z důvodů pro jeho zrušení či změnu uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009. Tribunál podle něj čl. 65 odst. 2 shora uvedeného nařízení porušil tím, že nerespektoval rozsah přezkumu legality, který musí být omezen na okolnosti právní (včetně judikatury existující ke dni přijetí rozhodnutí) a skutkové, které byly předloženy odvolacímu senátu. Tribunál podle navrhovatele neprokázal, že by se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení ke dni přijetí napadeného rozhodnutí. Tribunál podle něj nahradil posouzení odvolacího senátu vlastním posouzením a posuzoval rozsudek francouzského kasačního soudu ze dne 10. července 2012, k němuž odvolací senát nemohl zaujmout stanovisko.
Tribunál se dále podle navrhovatele dopustil zkreslení rozsudku francouzského kasačního soudu ze dne 10. července 2012, když prohlásil, že je tento rozsudek „v otázce rozsahu ochrany přiznané obchodní firmě zcela jednoznačný a může se uplatnit obecně“ a když mu v souvislosti s článkem L 711-4 francouzského zákoníku duševního vlastnictví přikládal význam, jaký tomuto rozsudku ve srovnání s ostatními písemnostmi ve spise zjevně nepřísluší.
Tribunál se konečně podle navrhovatele dopustil pochybení, když odvětví činnosti společnosti Forge de Laguiole určoval ve světle kritérií specifických pro právo ochranných známek. Tribunál měl odvětví činnosti společnosti Forge de Laguiole určit podle účelu a použití výrobků, které tato společnost prodává, a nikoli pouze z hlediska kritéria povahy výrobků.
(1) Úř. věst. L 78, s. 1.
Full & Egal Universal Law Academy