USNESENÍ SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)
12. února 2015 ( *1 )
„Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Kasační opravný prostředek podaný ‚jiným účastníkem řízení před odvolacím senátem‘, který nepředložil vyjádření k žalobě v řízení před Tribunálem — Absence postavení vedlejšího účastníka řízení před Tribunálem — Zjevná nepřípustnost kasačního opravného prostředku“
Ve věci C‑35/14 P,
jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora Evropské unie, podaný dne 22. ledna 2014,
Enercon GmbH, se sídlem v Aurichu (Německo), zastoupená J. Eberhardtem, Rechtsanwalt,
účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),
přičemž dalšími účastníky řízení jsou:
Gamesa Eólica SL, se sídlem v Sarrigurenu (Španělsko), zastoupená E. Armijo Chávarrim, abogado,
žalobkyně v prvním stupni,
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupený A. Folliard-Monguiralem, jako zmocněncem,
žalovaný v prvním stupni,
SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),
ve složení M. Ilešič (zpravodaj), předseda senátu, A. Ó Caoimh, C. Toader, E. Jarašiūnas a C. G. Fernlund, soudci,
generální advokát: Y. Bot,
vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,
s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout usnesením s odůvodněním v souladu s článkem 181 jednacího řádu Soudního dvora,
vydává toto
Usnesení
1
Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Enercon GmbH (dále jen „společnost Enercon“) domáhá zrušení rozsudku Tribunálu Evropské unie Gamesa Eólica v. OHIM – Enercon (odstíny zelené barvy) (T‑245/12, EU:T:2013:588, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Tribunál zrušil rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 1. března 2012 (věc R 260/2011-1), týkající se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností Gamesa Eólica SL a společností Enercon (dále jen „sporné rozhodnutí“).
Právní rámec
2
Článek 56 druhý pododstavec statutu Soudního dvora Evropské unie stanoví:
„[O]pravný prostředek může podat kterýkoliv účastník řízení, jehož návrhovému žádání nebylo zcela nebo zčásti vyhověno. Jiní vedlejší účastníci řízení než členské státy nebo orgány Unie mohou podat opravný prostředek, pouze pokud se jich rozhodnutí Tribunálu přímo týká.“
3
Článek 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu stanoví:
„Jiní účastníci řízení před odvolacím senátem [OHIM] než žalobce se mohou účastnit řízení před Tribunálem jako vedlejší účastníci, jestliže předloží vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě.“
4
Článek 135 odst. 1 uvedeného jednacího řádu zní:
„Úřad a jiní účastníci řízení před odvolacím senátem než žalobce předkládají vyjádření k žalobě ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby.“
5
Článek 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, s. 1) stanoví:
„Do rejstříku se nezapíšou:
[...]
b)
ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;
[…]“
Skutečnosti předcházející sporu a sporné rozhodnutí
6
Dne 30. ledna 2003 dosáhla společnost Enercon u OHIM zápisu následujícího označení jako ochranné známky Společenství pod číslem 2346542 (dále jen „sporná ochranná známka“):
7
Výrobky, pro které byla sporná ochranná známka zapsána, spadají do třídy 7 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „Konvertory větrné energie a jejich části“.
8
Uvedená ochranná známka byla ve formuláři přihlášky k zápisu kvalifikována jako „ochranná známka tvořená barvou“.
9
Dne 26. března 2009 podala společnost Gamesa Eólica SL (dále jen „společnost Gamesa“) návrh na prohlášení neplatnosti sporné ochranné známky. Dne 8. prosince 2010 zrušovací oddělení OHIM tomuto návrhu vyhovělo na základě čl. 52 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.
10
První odvolací senát OHIM vyhověl sporným rozhodnutím odvolání společnosti Enercon směřujícímu proti uvedenému zrušovacímu rozhodnutí zejména proto, že sporná ochranná známka byla tvořena obrazovým označením sestávajícím z dvojrozměrného tvaru skládajícího se z barev a měla dostatečnou rozlišovací způsobilost.
Řízení před Tribunálem a napadený rozsudek
11
Společnost Gamesa podala žalobu směřující ke zrušení sporného rozhodnutí návrhem došlým kanceláři Tribunálu dne 4. června 2012. Na podporu své žaloby uplatnila tři důvody. První žalobní důvod vycházel z toho, že došlo k porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009, protože první odvolací senát OHIM nesprávně překvalifikoval spornou ochrannou známku, která je ochrannou známku tvořenou barvou, na obrazovou ochrannou známku a měl za to, že tato ochranná známka má rozlišovací způsobilost. Druhý žalobní důvod vycházel z porušení článku 62 nařízení č. 207/2009, jakož i z porušení zásady funkční kontinuity. Třetí žalobní důvod vycházel z toho, že došlo k porušení čl. 52 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, a to tím, že uvedený odvolací senát nezohlednil, že společnost Enercon v době podání přihlášky sporné ochranné známky nejednala v dobré víře.
12
Poté, co Tribunál zamítl druhý žalobní důvod uplatněný společností Gamesa, sporné rozhodnutí zrušil, jelikož vyhověl prvnímu žalobnímu důvodu, a to proto, že uvedený odvolací senát vycházel z nesprávného pojetí povahy a vlastností sporné ochranné známky a dopustil se nesprávného posouzení skutkového stavu, když měl za to, že sporná ochranná známka není ochrannou známkou tvořenou barvou, nýbrž dvojrozměrnou obrazovou ochrannou známkou skládající se z barev. Vzhledem k tomu, že Tribunál konstatoval, že došlo k tomuto nesprávnému posouzení skutkového stavu, týkajícímu se povahy sporné ochranné známky, nezabýval se její rozlišovací způsobilostí.
Návrhová žádání účastníků řízení
13
Společnost Enercon navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
napadený rozsudek zrušil a
—
uložil společnosti Gamesa náhradu nákladů řízení.
14
OHIM navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
kasačnímu opravnému prostředku vyhověl;
—
napadený rozsudek zrušil a
—
uložil společnosti Gamesa náhradu nákladů řízení.
15
Společnost Gamesa navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
kasační opravný prostředek zamítl a
—
uložil společnosti Enercon náhradu nákladů řízení.
Ke kasačnímu opravnému prostředku
16
Podle článku 181 jednacího řádu Soudního dvora platí, že pokud je kasační opravný prostředek zcela nebo zčásti zjevně nepřípustný nebo zjevně neopodstatněný, může Soudní dvůr kdykoli na návrh soudce zpravodaje a po vyslechnutí generálního advokáta tento kasační opravný prostředek usnesením s odůvodněním úplně nebo částečně odmítnout nebo zamítnout.
17
Na podporu svého kasačního opravného prostředku navrhovatelka předkládá dva důvody. První důvod kasačního opravného prostředku vychází z toho, že došlo k porušení jejího práva vlastnit majetek, protože neproběhlo řádné soudní řízení a byla porušena procesní pravidla. Druhý důvod kasačního opravného prostředku vychází z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009.
K přípustnosti kasačního opravného prostředku
Argumentace účastníků řízení
18
Společnost Gamesa tvrdí, že projednávaný kasační opravný prostředek je nepřípustný, protože společnost Enercon se tím, že nepředložila vyjádření k návrhu na zahájení řízení, vzdala možnosti vystupovat v řízení před Tribunálem jako vedlejší účastnice.
19
Společnost Enercon naproti tomu tvrdí, že vyjádření k tomuto návrhu podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu není jediným způsobem, jakým lze vstoupit do řízení probíhajícího před Tribunálem. Podle názoru společnosti Enercon je třeba zohlednit, že přijala jednací jazyk, jakož i to, že Tribunálu předložila procesní plnou moc svého zástupce. Společnost Enercon podotýká, že ji Tribunál v napadeném rozsudku uvedl mezi účastníky řízení, že na ni OHIM odkazoval ve svých návrhových žádáních a že její korespondence se Soudním dvorem od podání projednávaného kasačního opravného prostředku svědčí o tom, že Soudní dvůr považuje tento kasační opravný prostředek za přípustný.
20
OHIM se k přípustnosti projednávaného kasačního opravného prostředku výslovně nevyjádřil. V souvislosti s důvodem kasačního opravného prostředku týkajícím se porušení práva na účinnou procesní obranu však uvedl, že se navrhovatelka vědomě rozhodla, že nepředloží vyjádření k žalobě podle čl. 134 odst. 1 uvedeného jednacího řádu.
Závěry Soudního dvora
21
Podle čl. 56 druhého pododstavce statutu Soudního dvora může podat opravný prostředek kterýkoli účastník řízení, jehož návrhovému žádání nebylo zcela nebo zčásti vyhověno. Jiní vedlejší účastníci řízení než členské státy nebo orgány Unie mohou podat opravný prostředek, pouze pokud se jich rozhodnutí Tribunálu přímo týká.
22
Ze znění čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu vyplývá, že jiný účastník řízení před odvolacím senátem OHIM než žalobce v řízení před Tribunálem musí k tomu, aby měl postavení vedlejšího účastníka řízení před Tribunálem, předložit vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě.
23
Podle čl. 135 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu platí, že OHIM a jiní účastníci řízení před odvolacím senátem než žalobce předkládají vyjádření k žalobě ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby.
24
V projednávaném případě je nesporné, že navrhovatelka v řízení před Tribunálem nepředložila vyjádření k žalobě, i když jí žaloba byla doručena, a že tomuto soudu předložila pouze procesní plnou moc udělenou svému advokátovi a dopis o přijetí jazykového režimu. Nelze tedy mít za to, že předložila vyjádření k žalobě ve stanovené formě a lhůtě. V rozsudku Tribunálu nadto bylo zmíněno pouze její postavení „jiného účastníka řízení před odvolacím senátem OHIM“.
25
Je tedy třeba mít za to, že se společnost Enercon ve smyslu čl. 134 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu neúčastnila řízení před tímto soudem, a to zejména proto, že neformulovala vlastní návrhová žádání ani neuvedla, že podporuje návrhová žádání některého z účastníků řízení. Nezískala tedy postavení vedlejšího účastníka řízení před Tribunálem, a nemůže tudíž podat proti napadenému rozsudku kasační opravný prostředek podle čl. 56 druhého pododstavce statutu Soudního dvora. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že z korespondence mezi obslužnými útvary Soudního dvora a navrhovatelem nelze nikterak předjímat závěry o přípustnosti návrhu podaného tímto navrhovatelem.
26
Z toho vyplývá, že projednávaný kasační opravný prostředek je zjevně nepřípustný.
K nákladům řízení
27
Podle článku 137 jednacího řádu Soudního dvora, který se použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, Soudní dvůr rozhoduje o nákladech řízení v rozsudku nebo usnesení, jímž se končí řízení. Podle čl. 138 odst. 1 tohoto jednacího řádu, který se rovněž použije na řízení o kasačním opravném prostředku na základě čl. 184 odst. 1 tohoto jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
28
Vzhledem k tomu, že společnost Gamesa požadovala náhradu nákladů řízení pouze od navrhovatelky a navrhovatelka neměla ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedené uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Gamesa. OHIM tedy ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:
1)
Kasační opravný prostředek se odmítá.
2)
Společnost Enercon GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Gamesa Eólica SL.
3)
Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ponese vlastní náklady řízení.
Podpisy.
( *1 ) – Jednací jazyk: angličtina.
Full & Egal Universal Law Academy