3.4.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 104/42
Rozsudek Tribunálu ze dne 17. února 2017 – Novar v. EUIPO
(Věc T-726/14) (1)
(„Mimosmluvní odpovědnost - Důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany starší ochranné známky - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Rozhodnutí, kterým byla námitka zamítnuta pro neexistenci důkazu o starším právu - Pravidlo 19 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 2868/95 - Přezkum rozhodnutí - Článek 62 odst. 2 nařízení (ES) č. 207/2009 - Újma spočívající v nákladech na zastupování advokátem - Příčinná souvislost“)
(2017/C 104/59)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Novar GmbH (Albstadt, Německo) (zástupce: R. Weede, advokát)
Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: S. Hanne, zmocněnec)
Předmět věci
Návrh podle článku 268 SFEU znějící na náhradu majetkové újmy, kterou žalobkyně údajně utrpěla v důsledku nákladů na zastupování advokátem, které vynaložila v rámci odvolání proti rozhodnutí námitkového oddělení, jež bylo údajně přijato v rozporu s pravidlem 19 odst. 2 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a obecnými právními zásadami.
Výrok rozsudku
1)
Žaloba se zamítá.
2)
Novar GmbH a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ponesou každý vlastní náklady řízení.
(1) Úř. věst. C 7, 12.1.2015.
Full & Egal Universal Law Academy