29.10.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 392/19
Rozsudek Tribunálu ze dne 13. září 2018 – DenizBank v. Rada
(Věc T-798/14) (1)
(„Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině - Zařazení názvu subjektu, který vlastní žalobkyni, na seznam subjektů, na něž se vztahují omezující opatření - Povinnost uvést odůvodnění - Právo na obhajobu - Právo na účinnou soudní ochranu - Dohoda o přidružení mezi EU a Tureckem - Základní práva - Přiměřenost“)
(2018/C 392/22)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci/ Účastnice řízení
Žalobkyně: DenizBank A.Ş. (Istanbul, Turecko) (zástupci: O. Jones, D. Heaton, barristers, R. Mattick, S. Utku, solicitors, a M. Lester, QC)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: původně S. Boelaert a A. de Elera-San Miguel Hurtado, poté S. Boelaert a P. Mahnič Bruni, zmocněnci)
Vedlejší účastník podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: D. Gauci, L. Havas et F. Ronkes Agerbeek, zmocněnci)
Předmět věci
Návrh založený na článku 263 SFEU znějící na zrušení, zaprvé rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 229, s. 13), ve znění rozhodnutí Rady 2014/659/SZBP ze dne 8. září 2014 (Úř. věst. 2014, L 271, s. 54), rozhodnutí Rady 2014/872/SZBP ze dne 4. prosince 2014 (Úř. věst. 2014, L 349, s. 58), rozhodnutím Rady (SZBP) 2015/2431 ze dne 21. prosince 2015 (Úř. věst. 2015, L 334, s. 22), rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/1071 ze dne 1. července 2016 (Úř. věst. 2016, L 178, s. 21), a rozhodnutím Rady (SZBP) 2016/2315 ze dne 19. prosince 2016 (Úř. věst. 2016, L 345, s. 65), a zadruhé nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. 2014, L 229, s. 1), ve znění nařízení Rady (EU) č. 960/2014 ze dne 8. září 2014 (Úř. věst. 2014, L 271, s. 3) a nařízení Rady č. 1290/2014 ze dne 4. prosince 2014 (Úř. věst. 2014, L 349, s. 20), v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobkyně.
Výrok rozsudku
1)
Žaloba se zamítá.
2)
DenizBank A. Ş. ponese vedle vlastních nákladů řízení náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.
3)
Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.
(1) Úř. věst. C 89, 16.3.2015.
Full & Egal Universal Law Academy