14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/15
Žaloba podaná dne 16. dubna 2014 – Kronotex a další v. Komise
(Věc T-236/14)
2014/C 223/20
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Kronotex GmbH & Co. KG (Heiligengrabe, Německo), Kronoply GmbH (Heiligengrabe) a K Face GmbH (Heiligengrabe) (zástupci: H. Janssen a G. Engel, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 ve věci státní podpory SA.33995 (2013/C) – podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížený příspěvek EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 SFEU
—
Žalobkyně tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje čl. 107 odst. 1 SFEU, protože příplatek EEG stanovený v Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energien (zákon o přednosti energií z obnovitelných zdrojů, dále jen „EEG“) a zvláštní kompenzační systém nepředstavují přiznání státní podpory nebo poskytnutí státních prostředků. Všechny skutečnosti, které jsou relevantní pro kvalifikaci uvedených opatření, byly zjištěny v předběžném řízení mezi Komisí a Spolkovou republikou Německo. Neexistují pochybnosti, které by Komise mohla konstatovat v řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU a čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1).
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a zásady právní jistoty
—
Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise porušila čl. 108 odst. 1 SFEU a zásadu právní jistoty tím, že uplatnila řízení týkající se nové podpory podle čl. 4 odst. 4 nařízení č. 659/1999 namísto řízení o existující podpoře podle článku 17 a násl. nařízení č. 659/1999, aby přehodnotila své původní posouzení EEG jako státní podpory. Žalobkyně v tomto ohledu poznamenávají, že Komise rozhodnutím ze dne 22. května 2002 nekvalifikovala EEG z roku 2002 jako státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, protože nedošlo k převodu státních prostředků. Změny mezi EEG z roku 2002 a 2012 nebyly významné ve srovnání s rozhodnutím Komise ze dne 22. května 2002. Komise v důsledku toho mohla uplatňovat pozměněné právní stanovisko v řízení podle čl. 108 odst. 1 SFEU bez dopadu na žalobkyně.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 41 Listiny základních práv a zásady audi alteram partem.
—
Žalobkyně rovněž tvrdí, že žalovaná přijala napadené rozhodnutí, aniž by předem poskytla žalobkyním příležitost, aby se vyjádřily.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
Full & Egal Universal Law Academy