14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/30
Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Sabic Polyolefine v. Komise
(Věc T-279/14)
2014/C 223/35
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Sabic Polyolefine GmbH (Gelsenkirchen, Německo) (zástupci: C. Arhold, N. Wimmer, F. Wesche, L. Petersen a T. Woltering, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci státní podpory SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN) – Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížení příplatku EEG pro energeticky náročné uživatele;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení čl. 107 odst. 1 a článku 108 SFEU v důsledku chybné klasifikace zvláštní úpravy vyrovnání.
—
Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí o zahájení řízení porušuje článek 107 odst. 1 a článek 108 SFEU, jakož i čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1), jelikož příplatek EEG, stanovený v zákoně o přednosti obnovitelných zdrojů energie (Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energien, dále jen „EEG“) nepředstavuje přidělování státních prostředků, a snížení poplatku EEG pro podniky s velkou spotřebou energie nepředstavuje vzdání se státních prostředků.
—
Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že Komise svůj přezkum založila na posouzení nových ohraničujících parametrů, které jsou v rozporu se zásadami předchozí judikatury. Komise zejména nikterak nezohlednila kritérium konkrétní dispoziční pravomoci státních orgánů, které je podle ustálené judikatury nezbytné pro klasifikaci jakožto státních prostředků, a považovala za dostačující, že zákonodárce státu vykonává vliv na peněžní toky mezi soukromými osobami a že regulační orgány dohlížejí na dodržování zákonných požadavků soukromými osobami.
—
Dále je Komise vázána svým rozhodnutím, jímž EEG 2000 neoznačila za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, neboť nedošlo k převodu státních prostředků, a tudíž se tím, že považovala EEG 2012 za nový, protiprávně zavedený systém podpor, dopustila nesprávného právního posouzení.
—
Navíc Komise nedostatečně přezkoumala, a tudíž ani nevzala na zřetel skutečnost, že systém výjimek pro pro podniky s velkou spotřebou energie je odůvodněn cílem, povahou a strukturou EEG 2012, a tudíž nepředstavuje selektivní zvýhodnění.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a článků 18 a 19 nařízení č. 659/1999 v důsledku opomenutí navrhnout vhodná opatření
—
Žalobkyně zde uvádí, že Komise při přezkumu EEG 2012 měla v každém případě uplatnit řízení pro stávající podpory podle čl. 108 odst. 1 SFEU a články 17 až 19 nařízení č. 659/1999, a Německu před zahájením formálního vyšetřovacího řízení navrhnout vhodná opatření, a nevystavovat hospodářské subjekty klasifikací EEG 2012 jakožto nové, neoznámené podpory značným hospodářským rizikům.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení práva být vyslechnut
—
Žalobkyně krom toho Komisi vytýká, že jí měla před vydání rozhodnutí s tak závažnými právními účinky v každém případě vyslechnout.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z nedostatečného odůvodnění
—
Konečně žalobkyně uvádí, že rozhodnutí o zahájení řízení bylo v podstatných částech nedostatečně odůvodněno.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
Full & Egal Universal Law Academy