14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/34
Žaloba podaná dne 30. dubna 2014 – Bayer MaterialScience v. Komise
(Věc T-282/14)
2014/C 223/38
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Bayer MaterialScience AG (Leverkusen, Německo) (zástupci: C. Arhold, N. Wimmer, F. Wesche, L. Petersen a T. Woltering, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení ve věci Státní podpora SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN) – Podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a snížení poplatku podle EEG pro energeticky náročné podniky;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod: Porušení čl. 107 odst. 1 a článku 108 SFEU z důvodu nesprávné klasifikace zvláštního kompenzačního režimu
—
Žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí o zahájení řízení porušuje čl. 107 odst. 1, článek 108 SFEU a čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1), jelikož poplatek EEG upravený v Gesetz für den Vorrang erneuerbarer Energien (zákoně o upřednostnění energií z obnovitelných zdrojů) (dále jen: EEG) nepředstavuje poskytnutí státních prostředků a snížení poplatku EEG pro energeticky náročné podniky neznamená vzdání se státních prostředků.
—
V této souvislosti žalobkyně uvádí, že Komise při svém posouzení vycházela z nových delimitačních parametrů, které jsou v rozporu se zásadami dřívější judikatury. Komise především zcela vynechala kritérium konkrétní dispoziční moci orgánů státní moci, které je podle ustálené judikatury nezbytné ke kvalifikaci státních prostředků, a považovala za dostatečné, že vnitrostátní zákonodárce vykonává vliv na platební toky mezi soukromými osobami a že na dodržování zákonných požadavků ze strany soukromých osob dohlížejí regulační orgány.
—
Dále je Komise podle žalobkyně vázána svým rozhodnutím, ve kterém jako státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU neklasifikovala EEG 2000, jelikož nedocházelo k transferu státních prostředků, a z tohoto důvodu právně nesprávně kvalifikovala EEG 2012 jakožto nový protiprávně zavedený režim podpory.
—
Kromě toho Komise nedostatečně posoudila a tudíž také neuznala, že výjimky pro energeticky náročné podniky jsou odůvodněné na základě cíle, povahy anebo vnitřní struktury EEG 2012 a nepředstavují tedy selektivní výhodu.
2.
Druhý žalobní důvod: Porušení čl. 108 odst. 1 SFEU a článků 18 a 19 nařízení č. 659/1999 z důvodu nenavržení vhodných opatření
—
Žalobkyně uvádí, že Komise měla při přezkumu EEG 2012 každopádně použít postup pro existující podpory podle čl. 108 odst. 1 SFEU a článků 17-19 nařízení č. 659/1999 a měla Německu před zahájením formálního vyšetřovacího řízení navrhnout vhodná opatření, namísto toho, aby účastníky na trhu prostřednictvím kvalifikace EEG 2012 jakožto nové neoznámené podpory vystavila značným ekonomickým rizikům.
3.
Třetí žalobní důvod: Porušení práva na slyšení
—
Žalobkyně má také za to, že ji Komise každopádně měla před přijetím rozhodnutím s tak závažnými právními účinky vyslechnout.
4.
Čtvrtý žalobní důvod: Nedostatečné odůvodnění
—
Závěrem žalobkyně tvrdí, že rozhodnutí o zahájení řízení bylo v podstatných pasážích nedostatečně odůvodněné.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
Full & Egal Universal Law Academy