14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/40
Žaloba podaná dne 2. května 2014 – Energiewerke Nord v. Komise
(Věc T-288/14)
2014/C 223/43
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Energiewerke Nord GmbH (Rubenow, Německo) (zástupci: T. Volz, M. Ringel, B. Wißmann, M. Püstow, C. Oehme a T. Wielsch, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU proti Spolkové republice Německo ve věci podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a stanovení maximální výše příplatku EEG pro podniky s vysokou spotřebou energie (věc „Státní podpora SA. 33995 (2013/C) (ex 2013/NN)“ v rozsahu, v němž se toto rozhodnutí týká stanovení maximální výše příplatku EEG pro podniky s vysokou spotřebou energie,
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vychází z neexistence zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
—
Žalobkyně tvrdí, že stanovení maximální výše příplatku německým zákonem o podpoře obnovitelné energie (Gesetz fur den Vorrang Erneuerbarer Energien – Erneuerbare-Energien-Gesetz – EEG) pro podniky s vysokou spotřebou energie nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. V tomto ohledu nejprve zdůrazňuje, že podniky s vysokou spotřebou energie nejsou právní úpravou zvýhodňovány. Zvláštní kompenzační režim má naopak kompenzovat výjimečnou zátěž spočívající zejména na žalobkyni a srovnatelných podnicích v rámci podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a slouží ke znovunastolení konkurenceschopnosti podniků s vysokou spotřebou energie, které předtím příplatek EEG značně postihoval.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z neexistence státních prostředků ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
—
Žalobkyně rovněž tvrdí, že zvláštní kompenzační režim není opatřením poskytovaným „státem nebo ze státních prostředků“. V tomto ohledu uvádí, že příplatek EEG nepředstavuje sám o sobě státní prostředky a že ani zřeknutí se těchto příjmů prostřednictvím zvláštního kompenzačního režimu tedy nemůže představovat opatření poskytované ze státních prostředků.
—
Podle žalobkyně není příplatek EEG vybírán, spravován a dokonce ani přerozdělován státem nebo veřejným či soukromým orgánem pověřeným nebo zřízeným státem. A dodává, že příplatek EEG může být naopak vybírán přímo správci přenosové sítě na základě občanskoprávního nároku. Příplatek neplyne do státního rozpočtu, takže zvláštní kompenzační režim nijak, přímo či nepřímo, nesnižuje příjmy státu.
—
Příjmy z EEG nejsou poskytovány ani státním orgánům. Příjmy z EEG ostatně nepodléhají veřejné kontrole ze strany Federálního úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozů (Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle ou BAFA) nebo Federální agentury pro přenosové sítě (Bundesnetzagentur).
Full & Egal Universal Law Academy