14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/49
Žaloba podaná dne 2. května 2014 – Michelin Reifenwerke v. Komise
(Věc T-301/14)
2014/C 223/52
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Michelin Reifenwerke AG & Co. KGaA (Karlsruhe, Německo) (zástupci: T. Volz, M. Ringel, B. Wißmann, M. Püstow, C. Oehme a T. Wielsch, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
prohlásil za neplatné podle čl. 263 odst. 1 SFEU rozhodnutí Evropské komise ze dne 18. prosince 2013 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU proti Spolkové republice Německo kvůli podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a omezení poplatku EEG pro energeticky náročné podniky, státní podpora SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN), v rozsahu, ve kterém se týká omezení poplatku EEG pro energeticky náročné podniky;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně dva žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z toho, že nedošlo ke zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
—
Žalobkyně tvrdí, že omezení poplatku EEG pro energeticky náročné podniky stanovené v zákoně o upřednostnění obnovitelných zdrojů energie (dále jen EEG) není podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Na tomto místě uvádí, že energeticky náročné podniky touto úpravou nejsou zvýhodněny. Zvláštní ustanovení o vyrovnání je spíše vyrovnáním mimořádného zatížení, se kterým se žalobkyně a srovnatelné podniky setkávají v rámci podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a slouží k obnovení konkurenceschopnosti energeticky náročných podniků, které byly poplatkem EEG zprvu značně poškozeny.
2.
Druhý žalobní důvod vycházející ze skutečnosti, že nešlo o státní prostředky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU
—
Žalobkyně nadto tvrdí, že zvláštní vyrovnávací ustanovení není poskytnutím „podpory státu nebo ze státních prostředků“. V této souvislosti uvádí, že sám poplatek EEG není státním prostředkem a tedy ani zřeknutí se ho prostřednictvím zvláštního vyrovnávacího ustanovení nemůže představovat opatření poskytnuté ze státních prostředků.
—
Poplatek EEG není vybírán státem nebo státem jmenovaným nebo zřízeným veřejným nebo soukromým zařízením. Spíše může být poplatek EEG přímo prostřednictvím provozovatelů přenosových soustav vybírán na základě příslušného občanskoprávního nároku. Poplatek EEG není příjmem státního rozpočtu, takže zvláštní vyrovnávací ustanovení v žádném případě nepřímo nebo přímo nesnižuje příjmy státu.
—
Prostředky EEG také nejsou orgánům státu k dispozici. Kromě toho neexistuje veřejná kontrola nad prostředky EEG, jako např. ze strany Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle, BAFA) nebo spolkové agentury pro elektrickou energii, plyn, telekomunikace, poštu a železnice (Bundesnetzagentur, regulační subjekt).
Full & Egal Universal Law Academy