14.7.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 223/50
Žaloba podaná dne 29. dubna 2014 – Buderus Guss v. Komise
(Věc T-302/14)
2014/C 223/53
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Buderus Guss GmbH (Breidenbach, Německo) (zástupci: D. Greinacher, J. Martin a B. Scholtka, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 263 odst. 1 SFEU ve věci podpory výroby energií z obnovitelných zdrojů a z důlního plynu podle Gesetz für den Vorrang Erneuerbarer Energien (EEG) (zákon o upřednostnění obnovitelných energií) a snížení poplatku podle EEG pro energeticky náročné podniky proti Spolkové republice Německo – Státní podpory SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN) ze dne 18. prosince 2013, vyhlášené v Úředním věstníku EU ze dne 7. února 2014, č. 37, s. 73, v rozsahu, v němž Komise kvalifikovala zvláštní kompenzační režim podle § § 40, 41 EEG jakožto státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU;
—
uložil Komisi, aby v souladu s čl. 87 odst. 3 jednacího řádu Tribunálu nahradila nezbytné náklady řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod: Porušení článku 107 SFEU
—
Žalobkyně tvrdí, že Komise neprávem kvalifikovala podporu obnovitelných energií ve formě systému poplatků, jakož i zvláštní kompenzační režim ke snížení poplatku podle EEG jakožto podporu a neměla proto zahájit formální vyšetřovací řízení.
—
V této souvislosti žalobkyně uvádí, že se Komise při předběžném posuzování otázky, zda zvláštní kompenzační režim představuje podporu, dopustila zjevně nesprávného posouzení, jelikož zvláštní kompenzační režim jakožto režim upravující výjimku z poplatku podle EEG neposkytuje žádné zvýhodnění, které by energeticky náročné podniky nezískaly za běžných tržních podmínek.
—
K tomu žalobkyně dodává, že se věc netýká žádných státních prostředků. Vzhledem k tomu, že ani výnosy z poplatku podle EEG nepředstavují žádné státní prostředky, nemůže se státních prostředků týkat ani režim upravující výjimky pro energeticky náročné podniky.
—
Žalobkyně dále poznamenává, že zvláštní kompenzační režim nemůže ani narušit hospodářskou soutěž. Vytváří nanejvýš podmínky hospodářské soutěže, které by existovaly bez poplatku podle EEG.
2.
Druhý žalobní důvod: Porušení zásady ochrany legitimního očekávání
—
Žalobkyně tvrdí, že Komise přijetím rozhodnutí porušila navíc zásadu ochrany legitimního očekávání. Německé právní předpisy upravující podporu obnovitelných energií již byly podrobeny důkladnému zkoumání z hlediska práva státních podpor. V rámci tohoto zkoumání dospěla Komise v roce 2002 k závěru, že s touto právní úpravou není spojen žádný transfer státních prostředků. Vzhledem k tomu, že EEG 2012 nevykazuje v tomto ohledu žádné podstatné změny ve srovnání s tehdejší právní úpravou, nemusely dotčené hospodářské subjekty počítat s novým přezkumem, nýbrž se mohly spolehnout na existující právní úpravu.
3.
Třetí žalobní důvod: Zneužití diskreční pravomoci
—
Žalobkyně má za to, že Komise zneužila prostor pro uvážení, který jí poskytují články 107 a 108 SFEU. Zahájením šetření sleduje Komise přednostně cíl harmonizovat v zásadním rozsahu podporu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Tento základní cíl vyplývá také z nového návrhu pokynů pro podpory v oblasti životního prostředí a energií, v nichž Komise poprvé stanoví podrobnou úpravu podpory obnovitelných energií. K podpoře harmonizace však měla Komise použít k tomu určené řízení pro sbližování právních předpisů podle článků 116 a 117 SFEU.
Full & Egal Universal Law Academy