11.8.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 261/33
Žaloba podaná dne 23. května 2014 – Petropars a další v. Rada
(Věc T-370/14)
2014/C 261/58
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Petropars Ltd (Teherán, Írán); Petropars International FZE (Dubaj, Spojené arabské emiráty); a Petropars UK Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupci: S. Zaiwalla, P. Reddy a Z. Burbeza, Solicitors, a R. Blakeley, Barrister)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí z března 2014;
—
zrušil stanovisko z března 2014 v rozsahu, v němž se týká žalobkyň, a
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby žalobkyně předkládají čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že kritéria pro zapsání na seznam stanovená v čl. 23 odst. 2 písm. d) nařízení č. 267/2012 (1) nebo v čl. 20 odst. 1 písm. c) rozhodnutí 2010/413 (2) nejsou splněna a že se Rada dopustila zjevně nesprávného právního posouzení, když uvedla, že kritéria splněna byla a nadále jsou splněna, protože žalobkyně nejsou vlastněny nebo kontrolovány National Iranian Oil Company (NIOC).
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že kritéria pro zapsání na seznam nejsou splněna, protože Rada neprokázala, že NIOC je finančně podporována íránskou vládou.
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení že zachování určení žalobkyň v každém případě porušuje jejich základní práva a svobody, včetně jejich práva na podnikání a pokojné využívání jejich vlastnictví je v rozporu se zásadou proporcionality. Žalobkyně dále tvrdí, že skutečnost, že jsou nadále zapsány na seznam, představuje porušení zásady opatrnosti a zásad ochrany životního prostředí a ochrany lidského zdraví a bezpečnosti, které může způsobit podstatné narušení zdraví a bezpečnosti íránských pracovníků a životního prostředí.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že Rada porušila právo žalobkyň na obhajobu tím, že neprovedla úplný a odpovídající přezkum určení žalobkyň a řádně se nezabývala vyjádřením, které jí bylo předloženo.
(1) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012 L 88, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř věst. 2010 L 195, s. 39).
Full & Egal Universal Law Academy