11.8.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 261/37
Žaloba podaná dne 30. května 2014 – Pshonka v. Rada
(Věc T-380/14)
2014/C 261/62
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Artem Viktorovych Pshonka (Moskva, Rusko) (zástupci: C. Constantina a J.-M. Reymond, advokáti)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž se týkají žalobce, a nařídil konkrétně:
—
odstranění jména žalobce z Přílohy I k nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014;
—
odstranění jména žalobce z Přílohy I k rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014;
—
na základě článku 263 SFEU zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž nejsou v souladu se Společným návrhem;
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod spočívá v nedostatku pravomoci Rady a porušení přirozených soudcovských pravomocí, jelikož:
—
přijetím sporného nařízení byl porušen postup stanovený v čl. 215 odst. 2 SFEU, neboť nařízení rozšiřuje působnost omezujících opatření ve srovnání se společným návrhem vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, z něhož nařízení vychází;
—
uvedení žalobce na seznam vede k pranýřování jedince, vůči němuž nebyl veden řádný proces a který nebyl odsouzen příslušným soudem.
2.
Druhý žalobní důvod spočívá v nesprávném posouzení skutkového stavu. Žalobce tvrdí, že proti němu nebylo zahájeno vyšetřování v souvislosti se zpronevěrou ukrajinských státních prostředků a/nebo jejich ilegálního převodu mimo Ukrajinu před přijetím či k okamžiku přijetí napadených opatření. Žalobce dále tvrdí, že i kdyby údajné vyšetřování probíhalo, nemělo faktický ani právní základ a bylo motivováno výlučně politicky. Žalobce konečně tvrdí, že důvody pro uvedení žalobce na seznam, které Rada uvedla, nesplňují podmínky stanovené spornými opatřeními a nejsou podložené důkazy.
3.
Třetí žalobní důvod spočívá v porušení základních práv žalobce. Žalobce tvrdí, že:
—
Rada v rozporu s článkem 296 SFEU nesdělila žalobci individuální a konkrétní faktické a právní důvody;
—
žalobci nebylo dáno právo seznámit Radu s jeho stanoviskem;
—
napadená opatření označují žalobce jako osobu odpovědnou za zneužití ukrajinských státních prostředků bez jakéhokoli rozsudku či důkazu, což je v rozporu s právem žalobce na presumpci neviny do doby, než se prokáže jeho vina;
—
žalobce nebyl informován o důkazech použitých proti němu, takže je nemohl zpochybnit před soudem, což je v rozporu s jeho právem na účinné prostředky nápravy;
—
žalobce byl přímo omezen ve svém právu na vlastnictví;
—
sporné sankce jsou nepřiměřené v poměru k okolnostem věci a dostupným důkazům a
—
způsob, kterým je žalobce popsán ve sporných opatřeních, vážně poškozuje jeho pověst.
Full & Egal Universal Law Academy