EUR-Lex -  62014TN0380 - CS

11.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/37

Žaloba podaná dne 30. května 2014 – Pshonka v. Rada

(Věc T-380/14)

2014/C 261/62

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Artem Viktorovych Pshonka (Moskva, Rusko) (zástupci: C. Constantina a J.-M. Reymond, advokáti)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—

na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž se týkají žalobce, a nařídil konkrétně:

—

odstranění jména žalobce z Přílohy I k nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014;

—

odstranění jména žalobce z Přílohy I k rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014;

—

na základě článku 263 SFEU zčásti zrušil rozhodnutí Rady 2014/119/SZBP ze dne 5. března 2014 a nařízení Rady č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 v rozsahu, v němž nejsou v souladu se Společným návrhem;

—

uložil Radě náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce tři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod spočívá v nedostatku pravomoci Rady a porušení přirozených soudcovských pravomocí, jelikož:

—

přijetím sporného nařízení byl porušen postup stanovený v čl. 215 odst. 2 SFEU, neboť nařízení rozšiřuje působnost omezujících opatření ve srovnání se společným návrhem vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise, z něhož nařízení vychází;

—

uvedení žalobce na seznam vede k pranýřování jedince, vůči němuž nebyl veden řádný proces a který nebyl odsouzen příslušným soudem.

2.

Druhý žalobní důvod spočívá v nesprávném posouzení skutkového stavu. Žalobce tvrdí, že proti němu nebylo zahájeno vyšetřování v souvislosti se zpronevěrou ukrajinských státních prostředků a/nebo jejich ilegálního převodu mimo Ukrajinu před přijetím či k okamžiku přijetí napadených opatření. Žalobce dále tvrdí, že i kdyby údajné vyšetřování probíhalo, nemělo faktický ani právní základ a bylo motivováno výlučně politicky. Žalobce konečně tvrdí, že důvody pro uvedení žalobce na seznam, které Rada uvedla, nesplňují podmínky stanovené spornými opatřeními a nejsou podložené důkazy.

3.

Třetí žalobní důvod spočívá v porušení základních práv žalobce. Žalobce tvrdí, že:

—

Rada v rozporu s článkem 296 SFEU nesdělila žalobci individuální a konkrétní faktické a právní důvody;

—

žalobci nebylo dáno právo seznámit Radu s jeho stanoviskem;

—

napadená opatření označují žalobce jako osobu odpovědnou za zneužití ukrajinských státních prostředků bez jakéhokoli rozsudku či důkazu, což je v rozporu s právem žalobce na presumpci neviny do doby, než se prokáže jeho vina;

—

žalobce nebyl informován o důkazech použitých proti němu, takže je nemohl zpochybnit před soudem, což je v rozporu s jeho právem na účinné prostředky nápravy;

—

žalobce byl přímo omezen ve svém právu na vlastnictví;

—

sporné sankce jsou nepřiměřené v poměru k okolnostem věci a dostupným důkazům a

—

způsob, kterým je žalobce popsán ve sporných opatřeních, vážně poškozuje jeho pověst.

Full & Egal Universal Law Academy