4.8.2014
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 253/59
Žaloba podaná dne 9. června 2014 – Tose’e Ta’avon Bank v. Rada
(Věc T-435/14)
2014/C 253/80
Jednací jazyk: francouzština
Účastníci řízení
Žalobkyně: Tose’e Ta’avon Bank (Teherán, Írán) (zástupce: J. M. Thouvenin, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady o zachování sankce uložené žalobkyni ve znění oznámení ze dne 15. března 2014;
—
určil, že se na ni nevztahuje nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012;
—
určil, že se na ni nevztahuje rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010;
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod spočívá v nesprávném právním posouzení, jelikož důvod uvedený pro zachování omezujících opatření vůči žalobkyni nepatří k důvodům, které opravňují žalovanou k přijetí omezujících opatření.
2.
Druhý žalobní důvod spočívá ve zjevně nesprávném posouzení skutkového stavu, jelikož žalobkyně není řízena Íránským státem a finančně nepodporuje íránskou vládu.
3.
Třetí žalobní důvod spočívá v nedostatečném odůvodnění.
4.
Čtvrtý žalobní důvod spočívá v porušení zásady proporcionality a práva na vlastnictví.
5.
Pátý žalobní důvod spočívá v protiprávnosti nařízení č. 267/2012 (1) a rozhodnutí č. 2010/413 (2), k jejichž provedení bylo napadené rozhodnutí přijato, jelikož byly přijaty jednak v rozporu s povinností uvést odůvodnění stanovenou v článku 296 SFEU a v rozporu s článkem 215 SFEU, a jednak proto, že jejich příslušná ustanovení, na jejichž základě byla zachována omezující opatření uložená žalobkyni, jsou v rozporu se smlouvami a Listinou základní práv Evropské unie.
(1) Nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39).
Full & Egal Universal Law Academy