EUR-Lex -  62014TN0585 - CS

20.10.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 372/19

Žaloba podaná dne 4. srpna 2014 – Slovinsko v. Komise

(Věc T-585/14)

2014/C 372/24

Jednací jazyk: slovinština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Republika Slovinsko (zástupce: L. Bembič, državni pravobranilec)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—

zrušil rozhodnutí obsažené v dopise Evropské komise, Generálního ředitelství pro rozpočet, č. BUDG/B/03MV D (2014) 1782918, ze dne 2. června 2014, v němž byla na jedné straně shledána finanční odpovědnost žalobkyně za ztrátu tradičních vlastních zdrojů pro unijní rozpočet, jelikož byl dovezen cukr mimo systém dovozních celních kvót a že zdroje pro tento dovoz nebyly určeny, a v němž bylo na druhé straně nařízeno, aby žalobkyně odvedla do unijního rozpočtu částku odpovídající ztrátě tradičních vlastních zdrojů, která pro případ, že byla plně využita dovozní licence, činí 1 2 57  000,00 eur;

—

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod: zjevně nesprávné posouzení

—

Komise dospěla podle žalobkyně v napadeném rozhodnutí obsaženém v dopise k nesprávnému závěru, že ztráta tradičních vlastních zdrojů byla zapříčiněna chybami, kterých se dovozce dopustil ve své žádosti o vydání dovozní licence a které slovinské orgány včas neodhalily.

—

Dovozce totiž vyplnil a doplnil svoji žádost včas, přičemž k chybám došlo při zanášení žádostí o vydání dovozních licencí agenturou Republiky Slovinsko pro zemědělské trhy a rozvoj venkova do databáze Komise AMIS-Quota, a to z důvodu vážných nedostatků tohoto systému.

2.

Druhý žalobní důvod: porušení pravidel týkajících se rozhodovacích postupů Komise

—

Dopis obsahující napadené rozhodnutí byl podepsán ředitelem generálního ředitelství pro rozpočet, ačkoli k rozhodnutí o finanční odpovědnosti žalobkyně za ztrátu tradičních vlastních zdrojů Unie byla jakožto kolegiální orgán příslušná Komise

3.

Třetí žalobní důvod: nedostatek odůvodnění rozhodnutí a chybný právní základ

—

Komise podle žalobkyně dostatečně neodůvodnila napadené rozhodnutí týkající se finanční odpovědnosti žalobkyně, takže nelze přezkoumat, zda je rozhodnutí správné a v souladu s hmotným právem, čímž je porušen článek 296 SFEU a ustanovení jednacího řádu Komise.

—

Komise mimoto neuvedla vhodné právní základy, které by odůvodnily její rozhodnutí, že v konkrétním případě došlo ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů a že žalobkyně nese za tuto ztrátu finanční odpovědnost.

4.

Čtvrtý žalobní důvod: porušení práva na obhajobu a práva být vyslechnut

—

Komise před přijetím napadeného rozhodnutí žalobkyni neseznámila se všemi skutkovými a právními okolnostmi, na kterých se její rozhodnutí zakládá, čímž porušila zásady práva na obhajobu a práva být vyslechnut.

5.

Pátý žalobní důvod: neprovedení kontroly Komisí

—

Pochybení žalobkyně při komunikaci ohledně žádosti o vydání dovozní licence bylo důsledkem nedostatků elektronického informačního systému AMIS-Quota, který vytvořila a spravuje Komise, a proto žalobkyně není za spáchanou chybu odpovědná.

6.

Šestý žalobní důvod: porušení zásad proporcionality, právní jistoty a předcházení bezdůvodnému obohacení

—

Žalobkyně tvrdí, že vzhledem ke skutečnosti, že nedošlo ke ztrátě tradičních vlastních zdrojů, znamená určení finanční odpovědnosti za chybu v zanášení údajů do počítačového systému Komise, obsahujícího nedostatky, bezdůvodné obohacení Unie.

—

Došlo též k porušení zásady právní jistoty, neboť není upraven postup pro opravy chyb v situacích, v nichž by mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení.

—

Žalobkyně dále tvrdí, že právní úprava, podle které nemohou být správní chyby spáchané v rámci vydávání dovozní licence opraveny, ačkoli žádnému subjektu na trhu nevznikne v důsledku opravy chyby újma – a která tudíž nutně zakládá finanční odpovědnost dotyčného členského státu – je též v rozporu se zásadou proporcionality.

—

Komise tím, že v přiměřené lhůtě neskončila řízení o určení finanční odpovědnosti žalobkyně, porušila též zásadu legitimního očekávání.

Full & Egal Universal Law Academy