USNESENÍ PŘEDSEDY TRIBUNÁLU
24. března 2015 ( *1 )
„Řízení o předběžných opatřeních — Veřejné zakázky na stavební práce — Zadávací řízení — Výstavba a údržba trigenerační elektrárny — Odmítnutí nabídky uchazeče a přidělení veřejné zakázky jinému uchazeči — Návrh na odklad vykonatelnosti — Fumus boni juris — Neexistence naléhavosti“
Ve věci T‑383/14 R,
Europower SpA, se sídlem v Miláně (Itálie), zastoupená G. Coccou a L. Salomonim, advokáty,
navrhovatelka,
proti
Evropské komisi, zastoupené L. Cappellettim, L. Di Paolem a F. Morou, jako zmocněnci,
odpůrkyni,
podporované
CPL Concordia Soc. coop., se sídlem v Concordia Sulla Secchia (Itálie), zastoupenou A. Pentou, advokátem,
vedlejší účastnicí,
jejímž předmětem je návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise ze dne 3. dubna 2014, jímž Komise odmítla nabídku předloženou společností Europower v rámci zadávacího řízení JRC IPR 2013 C04 0031 OC na výstavbu a údržbu trigenerační elektrárny s plynovou turbínou pro Společné výzkumné středisko (JRC) Komise v oblasti Ispry (Itálie) (Úř. věst. 2013/S 137-237146), a zadala veřejnou zakázku společnosti CPL Concordia, a v důsledku toho i všech dalších následných rozhodnutí,
PŘEDSEDA TRIBUNÁLU
vydává toto
Usnesení ( 1 )
Skutečnosti předcházející sporu
1
Dne 17. července 2013 zveřejnila Evropská komise v Úředním věstníku Evropské Unie výzvu k podání nabídek v otevřeném řízení s referenčním číslem JRC IPR 2013 C04 0031 OC, jehož předmětem byla výstavba trigenerační elektrárny s plynovou turbínou pro její Společné výzkumné středisko (JRC) v oblasti Ispry (Itálie). Po opravě zveřejněné v Úředním věstníku byl jako termín pro doručení nabídek stanoven 15. listopad 2013, a jako datum otevření nabídek 21. listopad 2013. Dokument tvořící součást výzvy k podání nabídek, označený jako „Administrativní příloha“, upřesnil, že zadání zakázky vychází z určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky na základě v ní uvedených celkových nákladů a technické kvality, s nejvyšší možnou známkou 80 bodů za její celkové náklady a 20 bodů za její technickou kvalitu.
2
Dne 21. listopadu 2013 přistoupila komise pro otevírání nabídek k otevření nabídek. Po ověření jejich formálních náležitostí byly nabídky vyhodnoceny k tomu zvláště určenou komisí, jež vydala zprávu dne 21. března 2014.
3
Dopisem ze dne 3. dubna 2014 informovala Komise navrhovatelku, Europower SpA, že její nabídka nebyla vybrána, jelikož její výsledná známka byla nižší než výsledná známka, již obdržela vedlejší účastnice, CPL Concordia Soc. coop.
4
Dopisem ze dne 7. dubna 2014 požádala navrhovatelka o přístup k následujícím dokumentům: k rozhodnutí o zadání dotčené veřejné zakázky, zápisům z jednání týkajících se hodnocení nabídek, nabídce úspěšného uchazeče, informacím o charakteristikách a poměrných výhodách nabídky úspěšného uchazeče a ke znění smlouvy, jež s úspěšným uchazečem byla nebo bude uzavřena.
5
V dopise ze dne 11. dubna 2014 Komise připomněla, že zakázka byla zadána vedlejší účastnici, a poskytla navrhovatelce informace o charakteristikách a poměrných výhodách nabídky úspěšného uchazeče a o výsledné známce, kterou tato nabídka obdržela.
6
Dne 15. dubna 2014 podala navrhovatelka žádost směřující, mimo jiné, k získání kopií dokumentů, jež uvedla v žádosti o přístup ze dne 7. dubna 2014, a uvedla, že tato žádost představuje potvrzující žádost ve vztahu k její žádosti o přístup k dokumentům.
7
Dne 17. dubna 2014 Komise navrhovatelce odpověděla a připomněla, že jí žádné další informace v průběhu zadávání veřejné zakázky sděleny být nemohou a přístup k zadávací dokumentaci jí nemůže být umožněn dříve, než řízení skončí a smlouva s vybraným subjektem bude podepsána.
Řízení a návrhová žádání účastnic řízení
8
Návrhem došlým soudní kanceláři dne 30. května 2014 podala navrhovatelka žalobu, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí ze dne 3. dubna 2014, jímž Komise odmítla nabídku předloženou navrhovatelkou v rámci zadávacího řízení […], rozhodnutí, kterým komise zadala zakázku vedlejší účastnici, […] a smlouvy jako takové […].
9
Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 22. července 2014 podala navrhovatelka projednávaný návrh na předběžné opatření, v němž navrhuje, aby předseda Tribunálu:
—
nařídil odklad vykonatelnosti rozhodnutí, jímž byla nabídka navrhovatelky odmítnuta, rozhodnutí, jímž byla zakázka zadána vedlejší účastnici, a v důsledku toho i všech následných rozhodnutí;
—
přijal veškerá vhodná opatření k zajištění ochrany požadované v návrhu na předběžné opatření.
10
Ve vyjádření k návrhu na předběžné opatření došlým kanceláři Tribunálu dne 7. srpna 2014 Komise navrhuje, aby předseda Tribunálu:
—
odmítl návrh na předběžná opatření jako nepřípustný;
—
zamítl v každém případě návrh na předběžná opatření jako neopodstatněný;
—
stanovil, že o nákladech řízení bude rozhodnuto později.
11
Usnesením ze dne 9. září 2014 povolil předseda Tribunálu v tomto řízení vedlejší účastenství na podporu návrhových žádání Komise. Vedlejší účastnice předložila vyjádření dne 23. září 2014, ostatní účastnice řízení k němu následně předložily vyjádření, a sice Komise dne 1. října 2014 a navrhovatelka dne 3. října 2014.
Právní otázky
Obecné úvahy
12
Z článků 278 SFEU a 279 SFEU ve spojení s čl. 256 odst. 1 SFEU vyplývá, že soudce rozhodující o předběžném opatření může nařídit odklad vykonatelnosti aktu napadeného před Tribunálem či nezbytná předběžná opatření, shledá-li, že to vyžadují okolnosti.
13
Článek 104 odst. 2 jednacího řádu dále stanoví, že návrh na předběžné opatření musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaného předběžného opatření. Soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření tudíž může nařídit odklad vykonatelnosti aktu nebo jiná předběžná opatření, pokud bylo prokázáno, že jejich nařízení je prima facie odůvodněno skutkově i právně (fumus boni juris) a je naléhavé v tom smyslu, že k zabránění vážné a nenapravitelné újmy na zájmech navrhovatele je nezbytné, aby byla nařízena a nabyla účinnosti před rozhodnutím o žalobě v hlavním řízení. Tyto podmínky jsou kumulativní, takže návrhy na předběžná opatření musí být odmítnuty, není-li některá z podmínek splněna [usnesení ze dne 14. října 1996, SCK a FNK v. Komise, C‑268/96 P(R), Recueil, EU:C:1996:381, bod 30].
[omissis]
15
Vzhledem ke zvláštní úloze řízení o předběžném opatření ve věcech veřejných zakázek a právního rámce pro postup veřejných zadavatelů členských států při zadávání veřejných zakázek, jak jej stanovil zákonodárce Evropské Unie [viz usnesení ze dne 4. prosince 2014, Vanbreda Risk & Benefits v. Komise, T‑199/14 R, Sb. rozh. (výňatky), EU:T:2014:1024, body 16 až 20 a 157 až 162 a citovaná judikatura], je třeba nejdříve posoudit, zda navrhovatelka uvedla skutečnosti dostačující k prokázání existence fumus boni juris.
[omissis]
K fumus boni juris
17
Pokud jde o podmínku týkající se existence fumus boni iuris, je třeba připomenout, že je splněna, když ve fázi řízení o předběžném opatření existuje zásadní právní problém, jehož řešení není zjevné, a tudíž návrh není prima facie zvláště neopodstatněný (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 13. června 1989, Publishers Association v. Komise, 56/89 R, Recueil, EU:C:1989:238, bod 31, jakož i usnesení ze dne 8. května 2003, Komise v. Artegodan a další, C‑39/03 P-R, Recueil, EU:C:2003:269, bod 40). Vzhledem k tomu, že účelem řízení o předběžném opatření je zaručit plnou účinnost budoucího konečného rozhodnutí, aby se zabránilo mezeře v právní ochraně zajišťované unijními soudy, musí se soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření omezit na to, že prima facie posoudí opodstatněnost důvodů vznesených v rámci sporu ve věci samé, aby zjistil, zda existuje dostatečně vysoká pravděpodobnost úspěchu žaloby [usnesení ze dne 19. prosince 2013 Komise v. Německo, C‑426/13 P(R), Sb. rozh., EU:C:2013:848, bod 41, a usnesení ze dne 8. dubna 2014, ANKO v. Komise, C‑78/14 P-R, Sb. rozh., EU:C:2014:239, bod 15].
18
V projednávané věci vznáší navrhovatelka pět důvodů na podporu návrhu na odklad vykonatelnosti. V prvním důvodu uvádí, že úspěšný uchazeč nesplnil technické požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, jelikož nebyl podle navrhovatelky k tomu, aby těmto požadavkům vyhověl, oprávněn využít kapacity jiných subjektů. V druhém důvodu tvrdí, že známka, kterou obdržel úspěšný uchazeč za jím uvedenou zaručenou elektrickou účinnost, není v souladu s právem. Ve třetím důvodu zdůrazňuje, že úkony provedené za účelem zadání veřejné zakázky se uskutečnily v rámci jediného jednání, což je v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek. Ve čtvrtém důvodu navrhovatelka Komisi vytýká, že jí neposkytla jisté množství dokumentů a informací. Nakonec pátým důvodem zpochybňuje řádnost složení komise pro otevírání nabídek a jmenování hodnotícího výboru.
[omissis]
K druhému, třetímu, čtvrtému a pátému důvodu předloženému navrhovatelkou
[omissis]
– Ke čtvrtému a pátému důvodu vycházejícím z nemožnosti přístupu k zadávací dokumentaci
[omissis]
46
Z analýzy druhého, třetího, čtvrtého a pátého důvodu předloženého navrhovatelkou následně vyplývá, že tyto důvody neumožňují prokázat fumus boni juris.
K prvnímu důvodu týkajícímu se nesplnění technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci úspěšným uchazečem
47
Navrhovatelka tvrdí, že úspěšný uchazeč nesplnil minimální technické požadavky stanovené v předmětné zadávací dokumentaci. Vedlejší účastnice podle ní zejména nenaplnila kritérium výběru stanovené v bodě III.2.3. písm. c) oznámení o zahájení zadávacího řízení, jelikož tato společnost sama nezrealizovala stavbu nejméně dvou kogeneračních zařízení s elektrickým výkonem alespoň 8 MW, a jelikož nebyla oprávněna využít k naplnění tohoto kritéria kapacity jiných subjektů. Podle navrhovatelky byl na základě technické specifikace zakázky každý uchazeč povinen předložit seznam instalací jím přímo zrealizovaných a obdobných instalaci, jež tvořila předmět veřejné zakázky.
48
V tomto ohledu je nutné nejdříve konstatovat, že znění oznámení o zahájení zadávacího řízení týkající se podmínek účasti na dotčeném zadávacím řízení výslovně stanoví možnost každého účastníka využít jiných hospodářských subjektů. Aby bylo v takovém případě výběrovým kritériím vyhověno, upřesňuje oznámení o zahájení zadávacího řízení, že dokumenty a informace vyžadované v rámci části týkající se konkrétní situace hospodářských subjektů musí být doloženy pro každý z těchto subjektů.
[omissis]
52
Na první pohled se tedy zdá, že oznámení o zahájení zadávacího řízení umožnilo vedlejší účastnici využít jiného hospodářského subjektu ke splnění podmínek týkajících se technické kapacity bez nutnosti předložit důkazy o stavbách zrealizovaných jí samotnou.
53
Jak nicméně zdůrazňuje navrhovatelka, v bodě 12 pátém pododstavci technických specifikací zakázky se uvádí, že „technická nabídka musí být mimo jiné doplněna o obecné a technické informace výslovně stanovené v dopise vyzývajícím k podávání nabídek, přinejmenším o seznam obdobných instalací zrealizovaných přímo podnikem uchazečem […] s určením základních charakteristik každé z nich“.
54
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že vložení ustanovení bodu 12 pátého pododstavce technických specifikací, v němž se nachází zmínka, na kterou se navrhovatelka odvolává, nejspíše nemělo za cíl zúžení podmínek účasti na dotčeném zadávacím řízení přidáním dalších výběrových kritérií. Naopak se zdá, že toto ustanovení má zdůraznit význam přiložení jistých informací, výslovně již stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení, k technické nabídce, aby bylo možno posoudit technickou kapacitu účastníka.
[omissis]
57
Právě s ohledem na tyto úvahy musí být posouzen dosah zmínky, z níž vychází navrhovatelčin první důvod. První informace obsažená v bodě 12 pátém pododstavci technických specifikací, přesněji řečeno „seznam obdobných instalací, včetně stavebních pomocných zařízení a zařízení mechanických a elektrických, zrealizovaných přímo podnikem uchazečem, s určením základních charakteristik každé z nich“ se jeví být odkazem na bod III.2.3. písm. c) oznámení o zahájení zadávacího řízení, který se týká „seznamu hlavních prací obdobných hlavnímu předmětu zadávacího řízení, jež byly zrealizovány v průběhu posledních deseti let, s určením jejich množství, instalované elektrické výkonnosti, dat či lhůt k jejich provedení a veřejných i soukromých příjemců“. V tomto bodě je dále upřesněno, že „je na místě přiložit pro každou ze zrealizovaných prací konečné potvrzení o přijetí či jiný dokument dokládající řádnou instalaci (například konečnou fakturu)“, a že „nejméně dvě z uvedených prací musí pokrývat stavbu kogeneračních elektráren s minimálním elektrickým výkonem 8 MW“. Srovnání znění těchto dvou dokumentů umožňuje a priori vyloučit navrhovatelčin výklad upřednostňující vztah mezi lex generalis a lex specialis, jelikož i přesto, že se znění technických specifikací zakázky obsahující výraz „přímo“ může jevit jako upřesnění, v ostatních ohledech je mnohem neurčitější než znění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Znění technických specifikací navíc neobsahuje žádné upřesnění času. Jinak řečeno, jeví se, že tato formulace umožňuje jiný výklad, než nabízí navrhovatelka. Může tomu být rozuměno tak, že takový seznam může být předložen v případě, a pouze v případě, že uchazeč tento typ prací zrealizoval přímo. V opačném případě tento seznam být předložen nemůže, protože nemůže existovat, aniž by tato skutečnost bránila uchazeči, který jinak naplňuje podmínky účasti stanovené v oznámení o zahájení zadávacího řízení s využitím třetích subjektů, účastnit se zadávacího řízení.
58
Jak z této analýzy vyplývá, informace uvedené v bodě 12 pátém pododstavci technických specifikací zakázky lze zřejmě vykládat buď jako připomenutí kritéria výběru tak, jak jej formuluje bod III.2.3. písm. c), d) a e) oznámení o zahájení zadávacího řízení, nebo jako upřesnění předložení požadovaných informací (indikace blízkosti, upřesnění toho, zda byly instalace zrealizovány uchazečem přímo).
59
V tomto stadiu však nelze výklad navrhovaný navrhovatelkou zcela vyloučit zejména proto, že Komise ve svých vyjádřeních neuvedla žádné vysvětlení týkající se významu výrazu „přímo“ a důvodu jeho užití.
60
Nejistota ohledně toho, jak má být vykládáno užití tohoto výrazu a jaký to má dopad na řádnost dotčeného řízení tudíž přivádí soudce rozhodujícího o předběžném opatření k závěru, že zde existuje zásadní právní problém, jehož řešení není zjevné, čímž návrh prima facie nepostrádá zcela opodstatnění [v tomto smyslu viz usnesení ze dne 10. září 2013, Komise v. Pilkington Group, C‑278/13 P(R), Sb. rozh., EU:C:2013:558, bod 67 a citovaná judikatura].
61
V tomto ohledu je však nutné připomenout, že v rámci sporů v oblasti veřejných zakázek, svou povahou velmi specifických, je vhodné mít za to, že prokáže-li vyloučený uchazeč existenci zvláště závažného fumus boni juris, nelze od něj vyžadovat, aby prokázal, že by mu zamítnutí jeho návrhu na předběžná opatření mohlo způsobit nenapravitelnou újmu, neboť jinak by došlo k nepřiměřenému a neoprávněnému zásahu do práva na účinnou soudní ochranu, kterou mu zaručuje článek 47 Listiny základních práv. Takový fumums boni juris je dán tehdy, pokud vše nasvědčuje existenci dostatečně zjevné a závažné protiprávnosti, jejímž účinkům nebo prodloužení jejích účinků musí být neprodleně zamezeno, ledaže tomu v konečném důsledku brání vážení proti sobě stojících zájmů. Za takovýchto mimořádných okolností stačí ke splnění podmínky naléhavosti pouhý důkaz o vážnosti újmy, která by vznikla, pokud by odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebyl nařízen, s přihlédnutím k potřebě zamezit účinkům takovéto protiprávnosti (usnesení Vanbreda Risk & Benefits v. Komise, viz bod 15 výše, EU:T:2014:1024, bod 162).
62
V projednávané věci však posouzení druhého, třetího, čtvrtého a pátého důvodu neumožnilo dospět k závěru, že existuje fumus boni juris […]. Stejně tak z posouzení prvního důvodu vyplývá pouze nejistota, která soudce rozhodujícího o předběžném opatření přivádí k domněnce, že tento důvod není zcela irelevantní.
63
Z toho plyne, že jednání Komise a jí přijatá rozhodnutí v projednávané věci nemohou být považována, v rámci tohoto řízení, za dostatečně zjevná a závažná porušení unijního práva, a není tedy nezbytné předejít jejich budoucím účinkům, aniž se od navrhovatelky vyžaduje, aby prokázala nenapravitelnost újmy, která by jí vznikla v případě, že by vykonatelnost napadeného rozhodnutí nebyla odložena.
64
Analýza důvodů předložených na podporu návrhu na odklad vykonatelnosti neumožnila dospět k závěru, že zde existuje zvláště závažný fumus boni juris; je tudíž nutné posoudit podmínky naléhavosti, aby bylo možné určit, zda navrhovatelka prokázala jak závažnost, tak nenapravitelnost újmy, o které se domnívá, že by jí mohla vzniknout.
K naléhavosti
65
Podle ustálené judikatury je nutno naléhavost návrhu na předběžné opatření posuzovat ve vztahu k nezbytnosti předběžně rozhodnout, aby bylo zabráněno tomu, že účastníkovi řízení, který navrhuje předběžné opatření, bude způsobena vážná a nenapravitelná újma. Je pak na tomto účastníku řízení, aby prokázal, že nemůže čekat na výsledek rozhodnutí o žalobě v hlavním řízení, aniž by takovou újmu utrpěl (viz usnesení ze dne 19. záři 2012, Řecko v. Komise, T‑52/12 R, Sb. rozh., EU:T:2012:447, bod 36 a citovaná judikatura).
66
V projednávané věci navrhovatelka ve svém návrhu na předběžné opatření, jež čítá stěží více než jednu stranu, uvádí důvody, pro které se domnívá, že utrpí vážnou a nenapravitelnou újmu přičitatelnou napadeným opatřením. Podle navrhovatelky má zaprvé dotčená zakázka zásadní význam pro pokračování její činnosti vůbec a zadruhé v rámci podniku se ve vztahu k obdobnému staveništi provádí sociální plán, což ji přinutilo dát k dispozici čtyři osoby (a výhledově další dvě), jelikož tyto osoby nemohou být znovu přiděleny na jiná staveniště. V tomto ohledu navrhovatelka zdůrazňuje, že uplatnění mobility naznačuje, v jak složité situaci by se navrhovatelka ocitla v případě, že by jí dotčená zakázka nebyla přidělena.
67
V tomto ohledu je nutné konstatovat, že tvrzení navrhovatelky týkající se důležitosti dotčené zakázky pro pokračování její činnosti není doloženo žádnou konkrétní a přesnou informací ani podrobným a ověřeným dokumentem. […] Následkem tohoto je třeba učinit závěr, že navrhovatelka nepředložila sebemenší konkrétní informaci o své finanční situaci, která by umožnila soudci rozhodujícímu o předběžném opatření posoudit vážnou a nenapravitelnou povahu údajné újmy, i přesto, že informace tohoto druhu jsou zásadní pro posouzení naléhavosti a měly by být součástí návrhu na předběžné opatření.
68
Co se týče uplatnění mobility, je nutné konstatovat, že provádění sociálního plánu na obdobném staveništi bylo navrhovatelkou započato dne 17. března 2014, tedy předtím, než byla její nabídka pro dotčenou zakázku odmítnuta. Z ustálené judikatury vyplývá, že tvrzená naléhavost vyplývající z hrozby vážné a nenapravitelné újmy musí být následkem účinků napadeného rozhodnutí, což v projednávané věci není, jelikož uplatnění mobility nebylo vyvoláno působením napadeného rozhodnutí. V tomto ohledu je na místě uvést, že ve svém vyjádření k vyjádření vedlejší účastnice navrhovatelka upřesňuje, že sociální plán, ve smyslu přijetí účinných rozhodnutí, nebyl prováděn dříve, než se navrhovatelka s odmítnutím své nabídky pro dotčenou zakázku seznámila. Ze spisu však vyplývá, že dopisy, o něž navrhovatelka opírá svou argumentaci, odeslané dotčeným zaměstnancům dne 18. června 2014, nejsou ničím více než důsledkem provádění onoho plánu, které započalo před rozhodnutím o zadání zakázky, a které tedy nemá s tímto rozhodnutím nic společného.
[omissis]
70
V každém případě i za předpokladu, že by posouzení prvního důvodu předloženého navrhovatelkou na podporu návrhu na odklad vykonatelnosti umožnilo učinit závěr o existenci obzvláště závažného fumus boni juris, je nutné konstatovat, že navrhovatelka neuplatnila, v rámci tohoto řízení žádnou skutečnost způsobilou prokázat jí tvrzenou závažnost újmy.
71
S ohledem na výše uvedené je třeba dospět k závěru, že argumentace navrhovatelky týkající se naplnění podmínky naléhavosti je zjevně neopodstatněná.
72
Ze všech výše uvedených důvodů musí být v důsledku toho projednávaný návrh na předběžné opatření zamítnut, aniž by bylo nutné vážit dotčené zájmy či se vyslovit k otázkám položeným Komisí, týkajícím se přípustnosti návrhových žádání navrhovatelky, jimiž se domáhá odkladu vykonatelnosti následných rozhodnutí.
Z těchto důvodů
PŘEDSEDA TRIBUNÁLU
rozhodl takto:
1)
Návrh na předběžné opatření se zamítá.
2)
O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
V Lucemburku dne 24. března 2015.
Vedoucí soudní kanceláře
E. Coulon
Předseda
M. Jaeger
( *1 ) – Jednací jazyk: italština.
( 1 ) – Jsou uvedeny pouze body tohoto usnesení, jejichž zveřejnění Tribunál považuje za účelné.
Full & Egal Universal Law Academy