18.4.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 121/6
Rozsudek Soudního dvora (čtvrtého senátu) ze dne 2. března 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal administratif de Melun – Francie) – Glencore Céréales France v. Etablissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer)
(Věc C-584/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 - Ochrana finančních zájmů Evropské unie - Článek 3 - Nařízení (EHS) č. 3665/87 - Článek 11 - Navrácení neoprávněně přiznané vývozní náhrady - Nařízení (EHS) č. 3002/92 - Článek 5a - Neoprávněně uvolněná jistota - Dlužné úroky - Promlčecí lhůta - Počátek lhůty - Přerušení lhůty - Nejzazší hranice - Delší lhůta - Použitelnost“)
(2017/C 121/07)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal administratif de Melun
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Glencore Céréales France
Žalovaný: Etablissement national des produits de l'agriculture et de la mer (FranceAgriMer)
Výrok
1)
Článek 3 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství musí být vykládán v tom smyslu, že promlčecí lhůta stanovená v tomto ustanovení je použitelná k vymáhání pohledávek z úroků, jako jsou úroky dotčené v původním řízení, které jsou dlužné na základě čl. 11 odst. 3 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 ze dne 27. listopadu 1987, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty, ve znění nařízení Komise (ES) č. 495/97 ze dne 18. března 1997, a článku 5a nařízení Komise (EHS) č. 3002/92 ze dne 16. října 1992, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla pro ověřování použití a/nebo místa určení intervenčních produktů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 770/96 ze dne 26. dubna 1996.
2)
Článek 3 odst. 1 druhý pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že pro subjekt nepředstavuje skutečnost, že je dlužníkem pohledávek z úroků, jakými jsou pohledávky dotčené v původním řízení, „pokračující nebo opakovanou nesrovnalost“ ve smyslu tohoto ustanovení. Takové pohledávky musejí být považovány za pohledávky vyplývající z téže nesrovnalosti, ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení č. 2988/95, jako je nesrovnalost způsobující vrácení neoprávněně získaných podpor a částek tvořících hlavní pohledávky.
3)
Článek 3 odst. 1 první pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o stíhání vedoucí k přijetí správních opatření týkajících se vymáhání pohledávek z úroků, jakými jsou pohledávky dotčené v původním řízení, promlčecí doba stanovená v tomto čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci běží od data spáchání nesrovnalosti, která vede k vrácení neoprávněných podpor a částek, na základě kterých jsou tyto úroky vypočítány, tedy od data, kdy nastane skutečnost zakládající tuto nesrovnalost, která vznikne jako poslední, totiž buď od konání nebo opomenutí, anebo od poškození.
4)
Článek 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud jde o stíhání vedoucí k přijetí správních opatření týkajících se vymáhání úroků, jakými jsou úroky dotčené v původním řízení, promlčení nastane uplynutím lhůty stanovené v tomto čl. 3 odst. 1 čtvrtém pododstavci, pokud příslušný orgán v této lhůtě, ačkoli požádal o vrácení podpor nebo částek neoprávněně získaných dotyčným subjektem, nepřijal žádné rozhodnutí, co se týče těchto úroků.
5)
Článek 3 odst. 3 nařízení č. 2988/95 musí být vykládán v tom smyslu, že promlčecí lhůta stanovená vnitrostátním právem, která je delší než lhůta stanovená v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení, může být uplatněna v situaci, jakou je situace dotčená v původním řízení, pokud jde o vymáhání pohledávek z úroků vzniklých přede dnem vstupu této lhůty v platnost a ještě nepromlčených podle tohoto posledně uvedeného ustanovení.
(1) Úř. věst. C 38, 1.2.2016.
Full & Egal Universal Law Academy