26.6.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 202/5
Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. dubna 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal de grande instance de Perpignan – Francie) – trestní řízení proti Noria Distribution SARL
(Věc C-672/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 2002/46/ES - Sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy - Vitaminy a minerální látky, které mohou být používány při výrobě doplňků stravy - Maximální množství - Pravomoc členských států - Vnitrostátní právní úprava stanovící tato množství - Vzájemné uznávání - Neexistence - Podmínky, které musí být dodrženy, a kritéria, která musí být zohledněna, při stanovení těchto množství“)
(2017/C 202/07)
Jednací jazyk: francouzština
Předkládající soud
Tribunal de grande instance de Perpignan
Účastnice původního trestního řízení
Noria Distribution SARL
Za přítomnosti: Procureur de la République, Union fédérale des consommateurs des P.O (Que choisir)
Výrok
1)
Ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy a ustanovení Smlouvy o FEU týkající se volného pohybu zboží musí být vykládána v tom smyslu, že brání takové právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která nestanoví postup pro uvedení na trh tohoto členského státu doplňků stravy, jejichž obsah živin překračuje maximální denní dávky stanovené touto právní úpravou a které jsou legálně vyráběny nebo uváděny na trh v jiném členském státě.
2)
Ustanovení směrnice 2002/46 a ustanovení Smlouvy o FEU týkající se volného pohybu zboží musí být vykládána v tom smyslu, že maximální množství uvedená v článku 5 této směrnice musí být stanovena případ od případu a s ohledem na všechna kritéria uvedená v tomto čl. 5 odst. 1 a 2, zejména s ohledem na bezpečné nejvyšší množství dotčených živin, které je stanoveno po důkladném vědeckém posouzení rizik pro veřejné zdraví, které není založeno na obecných či hypotetických úvahách, nýbrž na relevantních vědeckých údajích. Je na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda metoda stanovení uvedených množství dotčená ve věci v původním řízení splňuje tyto požadavky.
3)
Ustanovení směrnice 2002/46 a ustanovení Smlouvy o FEU týkající se volného pohybu zboží musí být vykládána tak, že brání tomu, aby vědecké posouzení rizik ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. a) této směrnice, které musí předcházet stanovení bezpečných nejvyšších množství, která musí být zejména zohledněna pro stanovení maximálních množství uvedených v tomto článku 5, bylo provedeno pouze na základě vnitrostátních vědeckých stanovisek, jestliže jsou v okamžiku přijetí dotčeného opatření dostupná rovněž současná spolehlivá mezinárodní vědecká stanoviska, podle jejichž závěrů lze stanovit vyšší limity.
(1) Úř. věst. C 90, 7.3.2016.
Full & Egal Universal Law Academy