31.7.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 249/7
Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. června 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf – Německo) – W. F. Gözze Frottierweberei GmbH, Wolfgang Gözze v. Verein Bremer Baumwollbörse
(Věc C-689/15) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Duševní vlastnictví - Ochranná známka Evropské unie - Nařízení (ES) č. 207/2009 - Články 9 a 15 - Přihláška označení Bavlníkový květ podaná sdružením - Zápis jako individuální ochranná známka - Poskytování licencí k užívání této ochranné známky výrobcům bavlněných textilií, kteří jsou členy tohoto sdružení - Návrh na prohlášení neplatnosti nebo na zrušení - Pojem ‚řádné užívání‘ - Základní funkce spočívající v označení původu“)
(2017/C 249/10)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Oberlandesgericht Düsseldorf
Účastnice původního řízení
Žalobci: W. F. Gözze Frottierweberei GmbH, Wolfgang Gözze
Žalované: Verein Bremer Baumwollbörse
Výrok
1)
Článek 15 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že umístění individuální ochranné známky Evropské unie na výrobky jakožto značka kvality, majitelem nebo s jeho souhlasem, není užíváním jako ochranná známka spadajícím pod pojem „řádné užívání“ ve smyslu tohoto ustanovení. Umístění uvedené ochranné známky však představuje řádné užívání, jestliže spotřebitelům také současně zaručuje, že tyto výrobky pocházejí z jediného podniku, pod jehož kontrolou jsou vyráběny a kterému lze přisuzovat odpovědnost za jejich kvalitu. V posledně uvedeném případě je majitel této ochranné známky oprávněn zakázat na základě čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení umístění podobného označení třetí osobou na totožné výrobky, pokud toto umístění u veřejnosti vyvolává nebezpečí záměny.
2)
Článek 52 odst. 1 písm. a) a čl. 7 odst. 1 písm. g) nařízení č. 207/2009 musí být vykládány v tom smyslu, že individuální ochrannou známku nelze na základě společného použití těchto ustanovení prohlásit za neplatnou z důvodu, že majitel ochranné známky nezaručuje pravidelnými kontrolami kvality u držitelů jeho licence soulad s očekáváními ohledně kvality, která si veřejnost s touto ochrannou známkou spojuje.
3)
Nařízení č. 207/2009 musí být vykládáno v tom smyslu, že jeho ustanovení týkající se kolektivních ochranných známek Evropské unie nelze mutatis mutandis použít na individuální ochranné známky Evropské unie.
(1) Úř. věst. C 118, 4.4.2016.
Full & Egal Universal Law Academy