30.3.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 107/20
Kasační opravný prostředek podaný dne 17. února 2015 Soudním dvorem Evropské unie proti usnesení Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 6. ledna 2015 ve věci T-479/14, Kendrion v. Evropská unie
(Věc C-71/15 P)
(2015/C 107/29)
Jednací jazyk: nizozemština
Účastníci řízení
Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Soudní dvůr Evropské unie (zástupci: A. V. Placco a E. Beysen)
Další účastnice řízení: Kendrion NV
Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek
—
zrušit usnesení Tribunálu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 6. ledna 2015 ve věci T-479015, Kedrion v. Evropská unie;
—
vyhovět návrhovým žádáním Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) předloženým před Tribunálem podle článku 114 jeho jednacího řádu a tudíž
—
vydat konečné rozhodnutí ve věci a prohlásit žalobu na náhradu škody podanou společností Kendrion NV za nepřípustnou z důvodu, že směřuje proti SDEU (jakožto zástupci Unie);
—
podpůrně, pokud by Soudní dvůr sice pro přípustnost této žaloby považoval za nezbytné, aby žaloba směřovala proti SDEU a nikoliv proti Komisi (jako zástupkyni Unie), ale měl by za to, že Tribunál měl ve svém rozhodnutí v rámci incidenčního řízení zahájeného SDEU nařídit, že SDEU bude jako žalovaný nahrazen Komisí, vrátit věc Tribunálu, aby tak mohl s přihlédnutím k právním úvahám Soudního dvora rozhodnout o žalobě na náhradu škody podané společností Kendrion NV;
—
uložit společnosti Kendrion NV náhradu nákladů řízení SDEU, které vynaložil v prvoinstančním řízení a v řízení o kasačním opravném prostředku.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Usnesením ze dne 6. ledna 2015 Tribunál Evropské unie zamítl návrh podaný SDEU v rámci věci T-479/14, Kendrion v. Soudní dvůr podle článku 114 jednacího řádu Tribunálu. Návrh tohoto orgánu směřoval k tomu, aby žaloba podaná společností Kendrion NV proti SDEU jako žalovanému, kterou uvedená společnost chtěla uplatnit mimosoudní odpovědnost Unie za účelem získání náhrady škody, která jí měla vzniknout tím, že Tribunál ve věci T-54/06, Kendrion v. Komise nerozhodl během přiměřené doby trvání řízení, byla prohlášena za nepřípustnou. Podpůrně SDEU zahájil tímto návrhem incidenční řízení a navrhoval, aby Tribunál nařídil nahrazení Soudního dvora jako žalovaného Evropskou komisí. SDEU v této souvislosti tvrdil, že společnost Kendrion NV měla svou žalobu směřovat proti Evropské unii, zastoupené Komisí, namísto SDEU. Toto tvrzení SDEU Tribunál ve svém usnesení ze dne 6. ledna 2015 nepřijal.
Nyní se SDEU svým kasačním opravným prostředkem obrací podle článku 56 svého statutu na Soudní dvůr a navrhuje zrušení usnesení. K odůvodnění svého kasačního prostředku se SDEU dovolává porušení pravidel zastupování Unie před jejími soudy a porušení povinnosti uvést odůvodnění.
V rámci svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku týkajícího se porušení pravidel zastupování Unie před jejími soudy SDEU uvádí, že z důvodu neexistence výslovného ustanovení, které upravuje zastupování Unie před jejími soudy v rámci žalob, kterými je uplatňována mimosmluvní odpovědnosti Unie podle článku 268 SFEU, musí být pravidla takové odpovědnosti vyvozena obecných zásad platných pro výkon soudní činnosti, zejména zásady řádného výkonu spravedlnosti a zásad nezávislosti a nestrannosti soudů.
Tento první důvod kasačního opravného prostředku SDEU se skládá ze dvou částí, a sice nedodržení požadavků zásady řádného výkonu spravedlnosti a nedodržení požadavků zásad nezávislosti a nestrannosti soudů.
V rámci první části SDEU uvádí, že závěr, ke kterému dospěl Tribunál, totiž, že SDEU může zastupovat Unii v rámci výše uvedené žaloby na náhradu škody, se zjevně opírá o judikaturu, která se týká rozsudku Werhahn Hansamühle a další v. Rada a Komise (63/72 až 69/72, EU:C:1973:121, dále jen „rozsudek Werhahn a další“). Z rozhodnutí v dané věci vyplývá, že tehdejší Společenství a dnešní Unie je v případě vzniku odpovědnosti na základě jednání jednoho z jejích orgánů, je před unijním soudem zastoupena jedním nebo více orgány, kterým je připisováno jednání vedoucí ke vzniku odpovědnosti. Podle názoru SDEU nelze toto rozhodnutí použít na projednávanou věc, neboť by to vedlo z různých důvodů k situaci, která by byla neslučitelná s řádným výkonem spravedlnosti, který je podle výslovného znění rozsudku Werhahn a další důvodem pro toto rozhodnutí. V této souvislosti se SDEU incidenčně odvolává také na nezohlednění dosahu čl. 317 odst. 1 SFEU a čl. 53 odst. 1 nařízení č. 966/2012 (1), na základě nichž měl Tribunál uznat zásadu, že náhrada škody, jako je náhrada požadovaná v projednávané věci, musí být nakonec uhrazena z části unijního rozpočtu připadající Komisi.
V rámci druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku SDEU s odvoláním na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. července 2008, Mihalkov v. Bulharsko (věc č. 67719/01) tvrdí, že Tribunál nezohlednil při konstatování, že SDEU musí Unii zastupovat v rámci žaloby na náhradu škody podané společností Kendrion, požadavky nezávislosti a nestrannosti soudů. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci zaprvé skutek, který měl údajně za následek vznik odpovědnosti, spočívá ve výkonu soudní činnosti kolegiem a zadruhé, že kolegium, které se musí věcí zabývat (i) náleží ke stejnému orgánu, kterému náleží výkon spravedlnosti (soudu), jako kolegium, kterému je přičítán skutek vedoucí ke vzniku odpovědnosti, a (ii) je nedílnou součástí žalovaného ve věci (SDEU), s nímž jsou soudkyně a soudci tohoto kolegia profesně spojeni, nejsou totiž výše uvedené požadavky splněny. To platí tím spíše, pokud – jak rozhodl Tribunál – náhrada škody, jako je náhrada požadovaná v projednávané věci, musí být nakonec poskytnuta z části unijního rozpočtu náležejícího SDEU.
V rámci svého druhého kasačního opravného prostředku SDEU tvrdí, že napadené usnesení je v rozporu s povinností uvést odůvodnění , neboť neobsahuje žádné konkrétní vyvrácení úvah, které SDEU uvedl před Tribunál k dosahu rozsudku Kendrion v. Komise (C-50/12, EU:C:2013:771).
(1) Nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Full & Egal Universal Law Academy