4.5.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 146/26
Kasační opravný prostředek podaný dne 24. února 2015 společnostmi Hansen & Rosenthal KG a H & R Wax Company Vertrieb GmbH proti rozsudku Tribunálu (třetího senátu) vydanému dne 12. prosince 2014 ve věci T-544/08, Hansen & Rosenthal KG a H & R Wax Company Vertrieb GmbH v. Evropská komise
(Věc C-90/15 P)
(2015/C 146/32)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Hansen & Rosenthal KG, H & R Wax Company Vertrieb GmbH (zástupci: J. L. Schulte, M. Dallmann a K. M. Künstner, advokáti)
Další účastnice řízení: Evropská komise
Návrhová žádání účastnic řízení podávajících kasační opravný prostředek
Navrhovatelky navrhují, aby Soudní dvůr:
—
zcela nebo částečně zrušil rozsudek Tribunálu ze dne 12. prosince 2014 ve věci T-544/08, Hansen & Rosenthal KG a H&R Wax Company Vertrieb GmbH v. Evropská komise;
—
na základě informací, jež má k dispozici, zcela nebo částečně zrušil články 1 a 2 rozhodnutí Evropské komise ze dne 1. října 2008 ve věci COMP/39181 – Vosky na výrobu svíček v rozsahu, v němž se týkají navrhovatelek;
—
zrušil nebo snížil pokutu podle článku 261 SFEU;
—
uložil Komisi náhradu nákladů vzniklých v tomto řízení i v řízení před Tribunálem;
—
podpůrně zrušil rozsudek Tribunálu a věc mu vrátil k dalšímu rozhodování, při kterém zohlední právní posouzení provedené Soudním dvorem; zrušil nebo snížil pokutu podle článku 261 SFEU; a uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení i řízení před Tribunálem.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Navrhovatelky se dovolávají celkem pěti důvodů kasačního opravného prostředku:
Svým prvním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že byla porušena zásada presumpce neviny a zásada práva na spravedlivý proces. Navrhovatelky zpochybňují názor Tribunálu, že rozhodnutí Komise uložit pokutu je třeba považovat za správné od samého počátku a konečné, takže by navrhovatelky mohly zjištění Komise zpochybnit pouze v případě, že by se mimo jakoukoli rozumnou pochybnost prokázalo, že rozhodnutí Komise bylo stiženo vadou. Podle názoru navrhovatelek je toto v rozporu jak s čl. 48 odst. 1 Listiny základních práv (dále jen „Listina“), ve spojení s jejím čl. 52 odst. 3 a s čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“), tak i s čl. 47 odst. 2 Listiny, ve spojení s jejím čl. 52 odst. 3 a s čl. 6 odst. 1 EÚLP.
Svým druhým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že se Tribunál při použití článku 81 Smlouvy o ES (nyní článek 101 SFEU) dopustil nesprávného právního posouzení. Podle jejich názoru Tribunál v napadeném rozsudku zahrnul pod zákaz dohod, které narušují hospodářskou soutěž, jednání, jež nesplňuje kritéria tohoto zákazu. Kromě toho Tribunál v rozporu s pravidly důkazního břemene a posouzení důkazů zahrnul údajné protiprávní jednání pod článek 81 Smlouvy o ES (nyní článek 101 SFEU). V tomto ohledu se Tribunál dopustil několika nesprávných právních posouzení, jelikož učinil obsahově nesprávná zjištění, zkreslil důkazy, nesprávně je kvalifikoval a porušil zásadu presumpce neviny a právo navrhovatelky na spravedlivý proces.
Svým třetím důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál porušil zásadu legality trestů a výhradu podstatnosti. Jelikož Soudní dvůr a Tribunál i nadále trvají na tom, že se v případě 10 % hranice stanovené v čl. 23 nařízení č. 1/2003 (1) jedná o hranici zmírňující, a nikoli o horní rámec pokuty, neexistuje v právu EU rámec pro výměru výše pokut za porušení článku 81 Smlouvy o ES (nyní článek 101 SFEU). Stanovení tohoto rámce pokuty je však na základě výhrady podstatnosti vyhrazeno pouze zákonodárci, jenž v této činnosti nemůže být nahrazen Komisí.
Svým čtvrtým důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že došlo k dalším porušením zásady legality trestů a zákazu zpětné účinnosti. Navrhovatelky tvrdí, že Tribunál taktéž nemůže stanovit pokutu bez rámce pro výpočet její výše, aniž by se dopustil nesprávného právního posouzení. Kromě toho navrhovatelky považují pouhý přezkum, zda se Komise přidržela svých vlastních zásad, za neuplatnění diskreční pravomoci a tudíž za porušení článku 31 nařízení č. 1/2003. Konečně navrhovatelky tvrdí, že Tribunál porušil zásadu zákazu zpětné účinnosti, jelikož potvrdil uplatnění pokynů pro stanovení pokut z roku 2006 na situaci, jejíž existence byla plně ukončena již v roce 2005.
Svým pátým a posledním důvodem kasačního opravného prostředku navrhovatelky tvrdí, že Tribunál porušil zásadu proporcionality. Podle navrhovatelek Tribunál porušil čl. 49 odst. 3 Listiny, jelikož pro ně určil koeficient ve výši 17 % jak ohledně závažnosti protiprávního jednání, tak i ohledně vstupního poplatku. Tribunál kromě toho v důsledku svých nesprávných právních posouzení jednání navrhovatelek jakožto porušení článku 81 Smlouvy o ES (nyní článek 101 SFEU) předpokládal nesprávnou dobu trvání údajného porušení uvedeného ustanovení navrhovatelkami.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. 2003, L 1, s. 1; Zvl. vyd. 08/02, s. 205).
Full & Egal Universal Law Academy