20.7.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 236/23
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Finanzgericht Düsseldorf (Německo) dne 17. dubna 2015 – GE Healthcare GmbH v. Hauptzollamt Düsseldorf
(Věc C-173/15)
(2015/C 236/32)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Finanzgericht Düsseldorf
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: GE Healthcare GmbH
Žalovaný: Hauptzollamt Düsseldorf
Předběžné otázky
1)
Mohou se licenční poplatky ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. c) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (1), kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex“), započítat do celní hodnoty, ačkoli ani v době uzavření smlouvy, ani v době rozhodné pro vznik celního dluhu, který v projednávané věci vyplývá z čl. 201 odst. 2 a čl. 214 odst. 1 celního kodexu, nejsou tyto licenční poplatky stanoveny?
2)
V případě kladné odpovědi na první otázku: Mohou se licenční poplatky za ochrannou známku ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. c) celního kodexu vztahovat na dovážené zboží, ačkoli jsou odváděny také za služby a používání hlavní části obchodního názvu společné skupiny?
3)
V případě kladné odpovědi na druhou otázku: Mohou být licenční poplatky za ochrannou známku ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. c) celního kodexu podmínkou prodeje dováženého zboží určeného k vývozu do Společenství ve smyslu čl. 32 odst. 5 písm. b) celního kodexu, ačkoli od podniku, který je ve spojení s prodávajícím a kupujícím, bylo jejich zaplacení požadováno a tímto podnikem provedeno?
4)
V případě, že odpověď na třetí otázku bude kladná a licenční poplatky se tak budou, jako v projednávané věci, vztahovat zčásti na dovážené zboží a zčásti na služby poskytované po jejich dovozu: Má přiměřené rozvržení nákladů pouze na základě objektivních a měřitelných údajů podle čl. 158 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2454/93 (2) ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, (dále jen „prováděcí nařízení“), a v souladu s vysvětlivkami k čl. 32 odst. 2 celního kodexu uvedenými v příloze 23 prováděcího nařízení za následek to, že může být upravena pouze celní hodnota podle článku 29 celního kodexu, anebo je v případě, kdy celní hodnotu podle článku 29 celního kodexu nelze určit, možné při určování celní hodnoty postupem, který stanoví článek 31 celního kodexu, použít rozvržení nákladů stanovené v čl. 158 odst. 3 prováděcího nařízení za předpokladu, že by tyto náklady nebyly zohledněny jiným způsobem?
(1) Úř. věst. L 302, s. 1; Zvl. vyd. 02/04, s. 307.
(2) Úř. věst. L 253, s. 1; Zvl. vyd. 02/06, s. 3.
Full & Egal Universal Law Academy