3.8.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 254/4
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Vrhovno Sodišče Republike Slovenije (Slovinsko) dne 22. dubna 2015 – Marja Kostanjevec v. F&S LEASING, GmbH
(Věc C-185/15)
(2015/C 254/05)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Vrhovno Sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Žalobce: Marjan Kostanjevec
Žalovaná: F&S LEASING GmbH.
Předběžné otázky
1)
Musí být pojem vzájemné žaloby ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení č. 44/2001 (1) vykládán v tom smyslu, že zahrnuje i návrh podaný jako vzájemná žaloba podle vnitrostátního práva poté, co byl v dovolacím řízení zrušen pravomocný a vykonatelný rozsudek, jenž byl vydán v řízení o původní žalobě odpůrkyně, a tatáž věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání, ale navrhovatel se ve své vzájemné žalobě založené na bezdůvodném obohacení domáhá vrácení částky, kterou byl povinen zaplatit na základě zrušeného rozsudku vydaného v řízení o původní žalobě odpůrkyně?
2)
Musí být pojem „věci týkající se smlouvy uzavřené spotřebitelem“ uvedený v čl. 15 odst. 1 nařízení č. 44/2001 vykládán v tom smyslu, že zahrnuje i případ, kdy spotřebitel podá svůj návrh, kterým uplatňuje nárok založený na bezdůvodném obohacení, jako vzájemnou žalobu podle vnitrostátního práva, spojenou s původní žalobou, která se však týká věci související se smlouvou uzavřenou spotřebitelem ve smyslu uvedeného ustanovení nařízení č. 44/2001, a kterým se navrhovatel – spotřebitel – domáhá vrácení částky, již byl povinen zaplatit na základě rozsudku (následně) zrušeného, jenž byl vydán v řízení o původní žalobě odpůrkyně, a tedy vrácení částky vyplývající z věci týkající se smluv uzavřených spotřebitelem?
3)
Pokud ve výše uvedeném případě není možné založit příslušnost na pravidlech týkajících se příslušnosti k rozhodování o vzájemné žalobě, ani na pravidlech týkajících se příslušnosti ve věcech spotřebitelských smluv,
a)
musí být pojem „případy, kdy předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy“ podle čl. 5 odst. 1) nařízení č. 44/2001 vykládán v tom smyslu, že zahrnuje i návrh, v rámci kterého navrhovatel uplatňuje nárok založený na bezdůvodném obohacení, který je však podán jako vzájemná žaloba podle vnitrostátního práva, spojená s původní žalobou odpůrkyně, která se týká smluvního vztahu mezi stranami, kde předmětem nároku založeného na bezdůvodném obohacení je vrácení částky, kterou byl navrhovatel povinen zaplatit na základě rozsudku (následně) zrušeného, jenž byl vydán v řízení o původní žalobě odpůrkyně, a tedy vrácení částky vyplývající ze sporu, jehož předmět tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy;
a pokud je možné odpovědět na předchozí otázku kladně,
b)
musí být ve výše uvedeném případě příslušnost podle místa plnění ve smyslu čl. 5 odst. 1) nařízení č. 44/2001 zkoumána na základě pravidel týkajících se plnění závazků vyplývajících z nároku založeného na bezdůvodném obohacení?
(1) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1; Zvl. vyd. 19/04, s. 42).
Full & Egal Universal Law Academy