3.8.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 254/13
Kasační opravný prostředek podaný dne 1. června 2015 Radou Evropské unie proti rozsudku Tribunálu (sedmého senátu) vydanému dne 19. března 2015 ve věci T-413/13, City Cycle Industries v. Rada Evropské unie
(Věc C-260/15 P)
(2015/C 254/17)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Rada Evropské unie (zástupci: S. Boelaert, zmocněnkyně, R. Bierwagen a C. Hipp, Rechtsanwälte)
Další účastnice řízení: City Cycle Industries, Evropská komise, Maxcom Ltd
Návrhová žádání
Rada navrhuje, aby Soudní dvůr:
—
zrušil rozsudek vydaný Tribunálem dne 19. března 2015 ve věci T-413/13, City Cycle Industries v. Rada de Evropské unie, a oznámený Radě dne 23. března 2015,
—
zamítl žalobu podanou v prvním stupni společností City Cycle Industries, jíž bylo navrhováno zrušení sporného nařízení (1), a
—
uložil společnosti City Cycle Industries náhradu nákladů řízení vynaložených Radou v obou stupních.
Podpůrně,
—
vrátil věc Tribunálu k novému rozhodnutí, a
—
rozhodl, že o nákladech řízení v obou stupních bude rozhodnuto později.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Tribunál se dopustil nesprávného výkladu čl. 13 odst. 1 základního nařízení (2), jelikož došel k závěru, že Rada neměla k dispozici dostatečné důkazy k rozhodnutí, že žalobkyně v prvním stupni prováděla překládku zboží. Tribunál vyložil podmínky, jež musí společnosti splnit k tomu, aby se na ně neuplatnila rozšířená opatření, způsobem rozporným se systematikou článku 13 základního nařízení (první důvod kasačního opravného prostředku).
Tribunál dostatečně neodůvodnil svůj závěr, podle něhož Rada na základě předložených dokumentů neměla průkazné poznatky k tomu, aby mohla v napadeném nařízení dojít k závěru, že se žalobkyně v prvním stupni účastnila překládacích operací. Mimoto, na rozdíl od toho, co je uvedeno v napadeném rozsudku, jelikož byly překládky řádně prokázány na vnitrostátní úrovni a jelikož žádost žalobkyně v prvním stupni o udělení výjimky nebyla odůvodněná, jediný závěr, který Rada a po ní i Tribunál mohly z těchto skutečností vyvodit, byl, že se žalobkyně v prvním stupni překládek účastnila. Přijetím odlišného závěru Tribunál tyto skutečnosti zkreslil (druhý důvod kasačního opravného prostředku).
(1) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 501/2013 ze dne 29. května 2013, kterým se konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením (EU) č. 990/2011 na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz jízdních kol zasílaných z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky a z Tuniska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky a z Tuniska (Úř. věst. L 153, s. 1).
(2) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, s. 51, oprava Úř. věst. 2010, L 7, s. 22).
Full & Egal Universal Law Academy