21.9.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 311/27
Kasační opravný prostředek podaný dne 3. července 2015 Francouzskou republikou proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 16. dubna 2015 ve věci T-402/12, Carl Schlyter v. Evropská komise
(Věc C-331/15 P)
(2015/C 311/33)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Francouzská republika (zástupci: G. de Bergues, D. Colas, F. Fize, zmocněnci)
Další účastníci řízení: Carl Schlyter, Evropská komise, Finská republika, Švédské království
Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek
Francouzská vláda navrhuje, aby Soudní dvůr
—
zrušil rozsudek vydaný čtvrtým senátem Tribunálu dne 16. dubna 2015 ve věci T-402/12, Carl Schlyter v. Komise, v rozsahu, v němž zrušil rozhodnutí Evropské komise ze dne 27. června 2012, jímž byl v období pozastavení prací odepřen přístup k podrobnému stanovisku Komise k návrhu vyhlášky týkající se obsahu a podmínek předložení ročního výkazu látek v nanočásticovém stavu (2011/673/F), jenž jí byl francouzskými orgány oznámen podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (1) ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998,
—
vrátil věc Tribunálu;
—
uložil odpůrcům náhradu nákladů řízení.
Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty
Svým kasačním opravným prostředkem podaným dne 3. července 2015 francouzská vláda navrhuje, aby Soudní dvůr Evropské unie podle článku 56 Statutu Soudního dvora zrušil rozsudek vydaný čtvrtým senátem Tribunálu dne 16. dubna 2015 ve věci T-402/12, Carl Schlyter v. Komise (dále jen „napadený rozsudek“).
Na podporu svého kasačního opravného prostředku francouzská vláda vznáší jediný důvod kasačního opravného prostředku.
Na podporu tohoto důvodu kasačního opravného prostředku francouzská vláda uvádí, že Tribunál se několikrát dopustil nesprávného právního posouzení, pokud jde o kvalifikaci postupu stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (dále jen „směrnice 98/34“) a pokud jde o použití výjimky týkající se ochrany cílů vyšetřování podle čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (2) ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „nařízení č. 1049/2001“).
Zaprvé francouzská vláda tvrdí, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že odmítl kvalifikovat postup stanovený směrnicí 98/34 jako vyšetřování ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001.
V tomto ohledu francouzská vláda nejprve uvádí, že se definice poskytnutá Tribunálem v napadeném rozsudku, pokud jde o pojem vyšetřování, neopírá o definici vymezenou nařízením č. 1049/2001, směrnicí 98/34 nebo judikaturou.
Dále navíc tato definice není soudržná s řešením přijatým osmým senátem Tribunálu v rozsudku ze dne 25. září 2014, Spirlea v. Komise, T-306/12. V tomto rozsudku totiž Tribunál uznal, že řízení zvané „EU Pilot“ lze kvalifikovat jako vyšetřování ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetí odrážky nařízení č. 1049/2001. Podle francouzské vlády přitom cíle a průběh řízení zvaného „EU Pilot“ vykazují značné podobnosti s cíli a průběhem postupu stanoveného směrnicí 98/34.
Konečně pokud by Soudní dvůr převzal definici pojmu vyšetřování podle napadeného rozsudku, má francouzská vláda za to, že postup stanovený směrnicí 98/34 v každém případě odpovídá této definici s přihlédnutím k jeho cílům a průběhu.
Zadruhé má Francouzská vláda nejprve za to, že se Tribunál dopustil nesprávného právního posouzení tím, že podpůrně dospěl k závěru, že i v případě, že odůvodněné stanovisko vydané Komisí spadá pod vyšetřování ve smyslu čl. 4 odst. 2 třetího pododstavce nařízení č. 1049/2001, zpřístupnění tohoto dokumentu neznamená nutně narušení cíle postupu stanoveného směrnicí 98/34.
V tomto ohledu francouzská vláda tvrdí, že žalobce ani v původní žalobě, ani replice nebo vyjádřeních ke spisům vedlejších účastníků řízení nikdy nevznesl argument, že kdyby postup stanovený směrnicí 98/34 představoval vyšetřování, zpřístupnění napadeného dokumentu by cíl tohoto vyšetřování neohrozilo.
Proto vzhledem k tomu, že Tribunálem podpůrně uplatněný důvod nebyl vznesen žalobcem a že se tento důvod týká legality napadeného rozhodnutí po meritorní stránce, má francouzská vláda za to, že se Tribunál v bodech 84 až 88 napadeného rozsudku dopustil nesprávného právního posouzení, když tento důvod uplatnil z vlastního podnětu.
Dále Tribunál v napadeném rozsudku usoudil, že cílem postupu stanoveného směrnicí 98/34 je zabránit vnitrostátnímu zákonodárci, aby přijal vnitrostátní technický předpis, který vytvoří překážku volnému pohybu zboží nebo volnému pohybu služeb či svobodě usazování poskytovatelů služeb v rámci vnitřního trhu (bod 85 napadeného rozsudku).
Francouzská vláda má přitom za to, že Tribunál vyložil cíl postupu stanoveného směrnicí 98/34 restriktivně.
Francouzská vláda má totiž za to, že postup stanovený směrnicí 98/34 sleduje kromě cíle souladu s vnitrostátními pravidly rovněž cíl týkající se kvality dialogu mezi Komisí a dotčeným členským státem.
(1) Úř. věst. L 204, s. 37.
(2) Úř. věst. L 145, s. 43.
Full & Egal Universal Law Academy