9.3.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 81/27
Žaloba podaná dne 15. června 2015 – Itálie v. Komise
(Věc T-17/15)
(2015/C 081/35)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italská republika (zástupci: P. Gentili, avvocato dello Stato, G. Palmieri, zmocněnkyně)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil oznámení o otevřeném výběrovém řízení EPSO/AD/294/14 – Administrátoři (AD 6) v oblasti ochrany údajů,
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vycházející z porušení článků 263, 264 a 266 SFEU
—
Komise porušila závaznost rozsudku Soudního dvora ve věci C-566/10 P, který prohlásil za protiprávní oznámení o výběrovém řízení, která omezují jazyky, které mohou žadatelé v otevřených výběrových řízeních Unie uvést jako druhý jazyk, jen na angličtinu, francouzštinu a němčinu
2.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článku 342 SFEU a článků 1 a 6 nařízení č. 1/58
—
V této souvislosti žalobkyně tvrdí, že omezením počtu jazyků, které je možné použít jako druhý jazyk uchazečů v rámci výběrových řízení Evropské unie, Komise v praxi zavedla nové pravidlo ohledně jazyků orgánů, čímž zasáhla do výlučné pravomoci Rady v této oblasti
3.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 12 ES, nyní článku 18 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, čl. 6 odst. 3 SEU, čl. 1 odst. 2 a 3 přílohy III Služebního řádu úředníků, článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, jakož i čl. 1d odst. 1 a 6, čl. 27 odst. 2 a čl. 28 písm. f) Služebního řádu úředníků.
—
Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že omezení jazykového režimu, které ukládá Komise, je diskriminační, protože výše uvedená ustanovení zakazují uložit evropským občanům a úředníkům orgánů jazyková omezení, která nejsou obecně a objektivně stanovena jednacími řády orgánů uvedenými v článku 6 výše uvedeného nařízení č. 1/58 a která nebyla dosud přijata a zakazují zavedení takových omezení, pokud pro to neexistuje zvláštní a odůvodněný zájem služby.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení čl. 6 odst. 3 SEU v rozsahu, v němž zakotvuje zásadu ochrany legitimního očekávání jako základní právo vyplývající z ústavních tradic společných členským státům.
—
Podle žalobkyně Komise narušila očekávání občanů, pokud jde o výběr druhého jazyka z jakéhokoliv jazyka Unie, jak to bylo možné až do roku 2007 a jak to Soudní dvůr potvrdil ve svém pravomocném rozsudku C-566/10 P.
5.
Pátý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci a porušení podstatných norem vlastních povaze a účelu výběrového řízení, zejména čl. 1d odst. 1 a 6, čl. 27 odst. 2, čl. 28 písm. f), čl. 34 odst. 3 a čl. 45 odst. 1 Služebního řádu úředníků a z porušení zásady proporcionality.
—
Žalobkyně tvrdí, že preventivním a obecným omezením jazyků, které je možné si vybrat jako druhý jazyk, na tři, Komise ve fázi oznámení a podmínek přijetí předčasně přistoupila k ověřování jazykových znalostí žadatelů o pracovní místo, které se má uskutečnit až v rámci výběrového řízení. Z toho vyplývá, že jazykové znalosti se staly rozhodujícími ve srovnání s odbornými znalostmi.
6.
Šestý žalobní důvod vycházející z porušení článku 18 a čl. 24 odst. 4 SFEU, článku 22 Listiny základních práv Evropské unie, článku 2 nařízení č. 1/58 a čl. čl. 1d odst. 1 a 6 Služebního řádu úředníků.
—
Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že stanovením podmínky, že žádosti o pracovní místo musí být povinně zaslané v angličtině, francouzštině nebo němčině a že EPSO zašle v témže jazyce žadatelům oznámení o průběhu výběrového řízení, bylo porušeno právo občanů Unie komunikovat ve svém vlastním jazyce s orgány a došlo k další diskriminaci osob, které dostatečně neovládají tyto tři jazyky.
7.
Sedmý žalobní důvod vycházející z porušení článků 1 a 6 nařízení č. 1/58, čl. 1d odst. 1 a 6 a čl. 28 písm. f) Služebního řádu úředníků, čl. 1 odst. 1 písm. f) přílohy III Služebního řádu úředníků a čl. 296 odst. 2 SFEU (nedostatek odůvodnění), jakož i z porušení zásady proporcionality. Zkreslení skutkových okolností.
—
Žalobkyně v této souvislosti tvrdí, že Komise toto omezení na tři jazyky odůvodnila požadavkem, aby byly noví zaměstnanci hned schopni komunikovat v rámci orgánů. Toto odůvodnění zkresluje skutkové okolnosti, protože se nezdá, že tyto tři jazyky jsou v komunikaci mezi různými jazykovými skupinami v rámci orgánů nejpoužívanější; toto odůvodnění je navíc nepřiměřené omezení základního práva, jakým je zákaz jazykové diskriminace, protože existují méně omezující řešení k zajištění toho, aby v rámci orgánů probíhala rychlá komunikace.
Full & Egal Universal Law Academy