1.6.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 178/17
Žaloba podaná dne 12. března 2015 – Landeskreditbank Baden- Württemberg v. ECB
(Věc T-122/15)
(2015/C 178/18)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobkyně: Landeskreditbank Baden-Württemberg – Förderbank (Karlsruhe, Německo) (zástupci: Rechtsanwälte A. Glos, K. Lackhoff a M. Benzing)
Žalovaná: Evropská centrální banka
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí ECB ze dne 5. ledna 2015 (č.j.: ECB/SSM/15/1 – 0SK1ILSPWNVBNQWU0W18/3) a nařídil zachování účinků nahrazení rozhodnutí ECB ze dne 1. září 2014 (č.j.: ECB/SSM/14/1 – 0SK1ILSPWNVBNQWU0W18/1);
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod: použití nesprávných kritérií pro přezkum při posuzování zvláštních okolností ze strany ECB
—
Žalobkyně na tomto místě uplatňuje, že ECB založila posouzení, zda je žalobkyni navzdory splnění kritéria velikosti na základě zvláštních okolností podle čl. 6 odst. 4 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1024/2013 (1) ve spojení s čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (2) třeba kvalifikovat jako méně významný subjekt, na čtyřech různých a vzájemně neslučitelných kritériích. Každé z těchto kritérií je samo o sobě nesprávné.
—
Žalobkyně dále uvádí, že podle čl. 70 odst. 1 nařízení č. 468/2014 závisí existence zvláštních okolností na tom, nastanou-li „zvláštní a skutkové okolnosti“, kvůli nimž jsou klasifikace subjektu jako významného a s tím spojený jednotný dohled ECB „nepřiměřené“. Podle názoru žalobkyně je kvalifikace subjektu jako významného pouze na základě kritéria velkosti „nepřiměřená“ ve smyslu čl. 70 odst. 1 nařízení č. 468/2014, není-li to nutné k dosažení cílů nařízení č. 1024/2013, a postačí-li k dosažení cíle dohled příslušného vnitrostátního orgánu pod systémovým dohledem ECB.
2.
Druhý žalobní důvod: Zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu
—
V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uplatňuje, že ECB nepřihlédla k tomu, že kvalifikace žalobkyně jakožto významného subjektu není vzhledem k tvrzením žalobkyně na jednání a v řízení před správní revizní komisí za žádných okolností nezbytná k dosažení cílů nařízení č. 1024/2013, a že kvalifikace žalobkyně jakožto méně významného subjektu je slučitelná i se zásadami nařízení č. 1024/2013. Posouzení ECB, podle kterého nejsou dány zvláštní okolnosti, je zjevně nesprávné.
3.
Třetí žalobní důvod: Porušení povinnosti uvést odůvodnění
—
Žalobkyně na tomto místě uplatňuje argument, že odůvodnění napadeného rozhodnutí není soudržné a že si vnitřně odporuje. ECB uvádí celkem čtyři na sobě nezávislá a vzájemně neslučitelná kritéria posouzení.
—
Z rozhodnutí nevyplývají podstatné důvody. Skutečnosti uvedené ECB se naopak omezují na prostá tvrzení a popírání skutečností.
—
Rozhodnutí se dále nezabývá tvrzením žalobkyně v rámci správního řízení. ECB zejména neuvádí důvody, proč by neměly být skutkové a právní okolnosti uplatňované žalobkyní dostačující k vyvrácení domněnky uvedené v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci nařízení č. 1024/2013.
4.
Čtvrtý žalobní důvod: zneužití pravomoci protiprávním nevyužitím prostoru k uvážení
—
V rámci tohoto žalobního důvodu žalobkyně uvádí, že ECB porušila povinnost využít v jednotlivém případě prostor k uvážení, stanovený v čl. 6 odst. 4 nařízení č. 1024/2013 a v článku 70 nařízení č. 468/2014. Tím se ECB dopustil zneužití pravomoci.
5.
Pátý žalobní důvod: Porušení povinnosti zkoumat a zohlednit veškeré relevantní okolnosti jednotlivého případu
—
Žalobkyně na tomto místě uplatňuje, že ECB při výkonu své posuzovací pravomoci porušila svou povinnost zkoumat pečlivě a nestranně veškeré skutkové a právní okolnosti jednotlivého případu a zohlednit je. Zejména nezkoumala veškeré skutkové a právní okolnosti uváděné žalobkyní.
(1) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013 , kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, s. 63).
(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014 , kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (Úř. věst. L 141, s. 1).
Full & Egal Universal Law Academy