10.8.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 262/27
Žaloba podaná dne 26. března 2015 – Ben Ali v. Rada
(Věc T-149/15)
(2015/C 262/37)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Sirine (Cyrine) Bent Zine El Abidine Ben Haj Hamda Ben Ali (Tunis, Tunisko) (zástupce: S. Maktouf, advokát)
Žalovaná: Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
zrušil rozhodnutí Rady 2011/72/SZBP ze dne 31. ledna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, 2.2.2011, s. 62) a nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1), tak jak byla pravidelně revidována (1) a měněna (2) (dále jen „napadené akty“), a to v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně,
—
uložil Radě náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení. Žalobkyně tvrdí, že vzhledem k politickým změnám v Tunisku již důvody pro uložení sankcí pominuly.
Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, neboť vnitrostátní trestní řízení zahájené proti žalobkyni je vedeno liknavě, a nelze se tedy domnívat, že trestné činy, které byly důvodem pro uložení sankcí, byly předmětem „opravdového“ vyšetřování.
Třetí žalobní důvod vychází z nedostatečného odůvodnění, neboť důvody uplatněné Radou pro zařazení žalobkyně na seznam jsou pouze opakováním důvodů pro uložení sankcí.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení základních práv, neboť žalobkyni byla svévolně uložena opatření k usnadnění budoucí konfiskace majetku. Podle žalobkyně tak došlo k porušení jejího práva vlastnit majetek a zásady presumpce neviny.
Pátý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, neboť odůvodnění předložené Radou a vnitrostátní právní ustanovení na jeho podporu nejsou v souladu s důvody pro uložení sankcí.
(1) Rozhodnutí Rady 2012/50/SZBP ze dne 27. ledna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 27, 31.1.2012, s. 11), a rozhodnutí Rady 2013/72/SZBP ze dne 31. ledna 2013, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 32, 1.2.2013, s. 20).
(2) Rozhodnutí Rady 2014/49/SZBP ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/72/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, 31.1.2014, s. 38), a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 81/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se provádí nařízení (EU) č. 101/2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (Úř. věst. L 28, 31.1.2014, s. 2).
Full & Egal Universal Law Academy