8.6.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 190/18
Žaloba podaná dne 27. března 2015 – EFB v. Komise
(Věc T-150/15)
(2015/C 190/22)
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobkyně: European Federation of Biotechnology (EFB) (Lutych, Belgie) (zástupce: M. Troncoso Ferrer a S. Moya Izquierdo, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
—
prohlásil věc za přípustnou,
—
uložil Evropské komisi, aby žalobkyni zaplatila 39 316,54 EUR, a
—
uložil Evropské komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál rozhodl, že Evropská komise porušila své smluvní povinnosti plynoucí ze smlouvy ze dne 23. prosince 2005 o projektu pro European Action for Global Life science – Health Programme, spis. zn. LSSP-CT-2005-512135 (dále jen „smlouva“) a žádá zaplacení částky v konečné výši 39 316,54 EUR.
Na podporu žaloby uvádí žalobkyně šest žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení několika oprávněných nákladů, což představuje nesprávné posouzení důkazů v rozporu s článkem 1315 belgického občanského zákoníku.
—
Žalobkyně tvrdí, že výzva k úhradě vydaná Komisí vychází ze závěrečné zprávy o auditu, avšak posouzení provedené auditory Komise pro účely vypracování zprávy bylo nesprávné, pokud jde o řadu nákladů, konkrétně pokud jde o výdaje na zaměstnance a výdaje spojené s určitými událostmi. Komise vydala výzvu k úhradě na základě nesprávných domněnek a neprokázala skutečnosti podporující její tvrzení, čímž porušila článek 1315 belgického občanského zákoníku a tudíž i smluvní povinnosti.
2.
Druhý žalobní důvod vychází z porušení článků II.20 a II.6 všeobecných smluvních podmínek, jakož i článku 1347 belgického občanského zákoníku, neboť Komise nesprávně učinila závěr, že výdaje na práci některých členů personálu nebyly oprávněné, protože uvedení členové neměli platnou pracovní smlouvu.
3.
Třetí žalobní důvod vychází z porušení článku 1134 belgického občanského zákoníku a zásady výkonu smlouvy v dobré víře.
—
Žalobkyně mimo jiné uvádí, i) že neměla možnost se hájit a vysvětlit Komisi jakékoli nedorozumění či drobné pochybení, jichž se při výkonu smlouvy dopustila, ii) že velký finanční rozdíl mezi prvním návrhem zprávy o auditu a její konečnou verzí jasně prokazuje nesprávnost a nedostatek obezřetnosti, a iii) že četné chybné výpočty a nepřesnosti v údajích v konečné zprávě o auditu způsobily žalobkyni obtíže s pochopením obvinění, která proti ní Komise vznáší.
4.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z nedostatku odůvodnění rozhodnutí Komise o neproplacení určitých nákladů.
5.
Pátý žalobní důvod vychází z porušení zásady legitimního očekávání.
—
Žalobkyně uvádí, že Komise přijala, že žalobkyni pomáhal jiný právní subjekt a proto vzniklo legitimní očekávání, že náklady plynoucí z tohoto vztahu jsou naprosto oprávněné.
6.
Šestý žalobní důvod vychází z nejasnosti pravidel uplatněných na šestý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj („RP6“).
—
Žalobkyně uvádí, že podle článku 1162 belgického občanského zákoníku se má smlouva v případě nejasnosti vykládat v neprospěch toho, kdo ji takto navrhl, a ve prospěch toho, koho zavazuje. Smluvní pravidla použitelná na RP6 vyplývají ze „standardních“ ustanovení vypracovaných Komisí, na která žalobkyně pouze přistoupila, čímž se stala stranou, která je smlouvou zavázána. Tato situace spolu se skutečností, že pravidla působí značné problémy s výkladem, jak ukazuje vysoký počet žalob k Tribunálu, které pravidla zpochybňují, jsou důvodem k provedení jejich výkladu ve prospěch žalobkyně. Výkladové pravidlo článku 1162 belgického občanského zákoníku umožňuje soudci vykládat špatně navržené či dvojznačné ustanovení v neprospěch jeho autora, tedy Komise.
Full & Egal Universal Law Academy