5.10.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 328/20
Žaloba podaná dne 4. srpna 2015 – Consorzio Vivaisti viticoli pugliesi a Negro v. Komise
(Věc T-436/15)
(2015/C 328/21)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobci: Consorzio Vivaisti viticoli pugliesi (Otranto, Itálie); a Negro Daniele (Otranto) (zástupci: V. Pellegrino a A. Micolani, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
—
předně nařídil odklad vykonatelnosti rozhodnutí v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobce ve smyslu článku 278 SFEU;
—
potvrdil a určil protiprávnost prováděcího rozhodnutí Komise 2015/789 a konkrétně článku 9 Přílohy I v části, v níž zařazují druh Vitis mezi druhy náchylné k napadení evropskými a neevropskými izoláty Xylella fastidiosa, a proto zakazují jejich přemísťování „v rámci Unie, v rámci vymezených oblastí nebo mimo ně“, a v důsledku toho jej zrušil v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobce;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení;
—
nařídil žalované jakékoli jiné opatření, které považuje za vhodné, včetně doplňujícího šetření, a to i prostřednictvím EFSA.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby uvádějí žalobci porušení zásady proporcionality a článků 5 SEU a 296 SFEU, porušení podstatných formálních náležitostí v podobě nedostatečného či chybného odůvodnění, jakož i zneužití pravomoci založené na nesprávných skutkových a právních okolnostech; nedostatek dokazování a vnitřní rozporuplnost.
Žalobci upřesňují, že žaloba vychází ze studií provedených výzkumnými pracovníky CNR v Bari, které na základě pozorování, analýz a pokusů v terénu i v laboratoři prokazují, že:
—
bakterie izolovaná v Salentu se poddruhem a kmenem liší od bakterie, o níž je známo, že odpovídá za rostlinné choroby vinné révy v mimoevropských oblastech;
—
vinná réva vypěstovaná v provincii Lecce nevykázala od roku 2013 do současnosti žádné příznaky Piercovy choroby, ani žádné jiné patologické vysychání;
—
v tomtéž období nebyla na uvedené vinné révě pozorována žádná stopa po předmětné bakterii, a to ani v přilehlých oblastech a v přímém kontaktu s nakaženými olivovníky;
—
všechny laboratorní pokusy provedené na révě (prostřednictvím inokula nebo v kontaktu s nosičem) vedly k negativnímu výsledku, ať jde o vývoj nákazy nebo o samotnou přítomnost bakterie v asymptomatické formě.
Podle žalobců se tedy zařazení vinné révy mezi dotčené rostliny jeví být protiprávní, neboť nezohledňuje výsledky dokazování, z nichž vyplývá odolnost révy vůči bakterii rozšířené v zamořené zóně.
Rozhodnutí je tak podle nich rozporuplné, jelikož v návaznosti na první stanovisko EFSA ze dne 26. listopadu 2013, v němž se potvrdila nedostatečná znalost kmene Xylella fastidiosa vyskytujícího se v Salentu, Komise ve svých předchozích rozhodnutích č. 87 a č. 497 z roku 2014 nezařadila révu mezi náchylné rostliny, přičemž ji následně překvapivě mezi tyto rostliny zařadila s tím, že zakázala její přemísťování na základě provedení podrobných studií EFSA a italských orgánů, které prokázaly odolnost révy vůči uvedené bakterii izolované v Salentu.
Full & Egal Universal Law Academy