26.10.2015
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 354/53
Žaloba podaná dne 10. září 2015 – Italmobiliare a další v. Komise
(Věc T-523/15)
(2015/C 354/64)
Jednací jazyk: italština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Italmobiliare SpA (Miláno, Itálie), Sirap-Gema SpA (Verolanuova, Itálie), Sirap France SAS (Noves, Francie), Petruzalek GmbH (Tattendorf, Rakousko), Petruzalek kft (Budapešť, Maďarsko), Petruzalek s.r.o. (Bratislava, Slovensko), Petruzalek s.r.o. (Břeclav, Česká republika) (zástupci: M. Siragusa, advokát, F. Moretti, advokát, A. Bardanzellu, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhují, aby Tribunál:
—
nařídil vypracování znaleckého posudku pro účely ekonomické analýzy případu;
—
zrušil rozhodnutí v části, v níž bylo rozhodnuto, že se na společnost Linpac uplatní ochrana před sankcemi upravená v Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů („Oznámení“);
—
zrušil rozhodnutí v části, v níž přičetlo sankcionovaná jednání i společnosti Italmobiliare a uložilo jí zaplacení pokut společně a nerozdílně;
—
snížil výše uložených sankcí;
—
uložil Komisi náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Tato žaloba je podána proti témuž rozhodnutí napadenému ve věci T-522/15, CCPL a další v. Komise.
Na podporu žaloby předkládají žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1.
První žalobní důvod: porušení Oznámení a zásady rovného zacházení, neboť Komise poskytla ochranu společnosti Linpac, přestože nejsou splněny nezbytné podmínky stanovené v tomto oznámení.
2.
Druhý žalobní důvod: porušení článku 101 SFEU, zásad právní jistoty, personality trestu a presumpce neviny zakotvených v čl. 6 odst. 2 a článku 7 Evropské úmluvy o lidských právech („Úmluva“), článků 48 a 49 Listiny základních práv Evropské unie („niceská Listina“), základního práva na vlastnictví zakotveného v článku 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, článku 14 Úmluvy a článků 17 a 21 niceské Listiny, jakož i porušení zásad zákazu diskriminace a rovného zacházení, neboť Komise nesprávně přičetla společnosti Italmobiliare coby mateřské společnosti společnou a nerozdílnou odpovědnost za jednání, kterých se dopustily ovládané společnosti.
3.
Třetí žalobní důvod: porušení článku 101 SFEU, článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1), pokynů pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1/2003 („Pokyny“), jakož i zásad proporcionality a rovného zacházení ve vztahu k určení následujících prvků/parametrů pro výpočet sankcí: i) hodnota prodejů; ii) částka za závažnost; iii) entry fee; iv) stanovení základní výše pokuty (zejména nepřihlédnutí ke krizi v odvětví); v) nejvyšší možná hranice podle čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003; a vi) nedostatečné snížení sankcí z důvodu dlouhého trvání řízení; a konečně porušení článku 101 SFEU, Pokynů a povinnosti uvést odůvodnění, pokud jde o nevyhovění návrhu na uplatnění bodu 35 výše uvedených pokynů.
4.
Čtvrtý žalobní důvod: žalobkyně navrhují, aby na základě článku 31 nařízení č. 1/2003 vykonal Tribunál Evropské unie svou pravomoc v plné jurisdikci a aby i v případě nevyhovění předcházejícím žalobním důvodům nahradil posouzení Komise svým posouzením, a v každém případě snížil celkovou výši pokut uložených v rozhodnutí.
Full & Egal Universal Law Academy