11.1.2016
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 7/29
Žaloba podaná dne 1. října 2015 – VIK v. Komise
(Věc T-576/15)
(2016/C 007/40)
Jednací jazyk: němčina
Účastníci řízení
Žalobce: VIK Verband der Industriellen Energie- und Kraftwirtschaft e. V. (Essen, Německo) (zástupce: C. Kahle, advokát)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobce navrhuje, aby Tribunál:
—
na základě článku 264 SFEU zrušil rozhodnutí Komise ze dne 25. listopadu 2014 v řízení „Státní podpora SA.33995 (2013/C) (ex 2013/NN) – Německo, podpora na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížení příplatku EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie“, C(2014) 8786 final, zveřejněné v Úředním věstníku (Úř. věst. L 250, s. 122, 25. září 2015), v rozsahu, v němž:
—
v článku 1 a čl. 3 bodě 1 rozhodnutí žalovaná kvalifikuje podporu na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, jakož i stanovení stropu příplatku EEG na základě zákona o EEG z roku 2012, jako novou podporu;
—
žalovaná v článku 2 a čl. 3 bodě 2, jakož i v článcích 6 a 7 neslučitelnost zvláštního režimu náhrad s vnitřním trhem a nařídila navrácení podpory;
—
uložil žalované náhradu nákladů řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobce sedm žalobních důvodů.
1.
První žalobní důvod: neexistence výhody
—
Žalobce tvrdí, že zvláštní vyrovnávací režim nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož strop příplatku EEG nepředstavuje poskytnutí výhody uživatelům s vysokou spotřebou energie.
2.
Druhý žalobní důvod: neexistence selektivity
—
Žalobce rovněž tvrdí, že zvláštní vyrovnávací režim nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož podmínka vycházející ze selektivity není splněna. Uživatelé s vysokou spotřebou energie nejsou zvýhodněni oproti jiným podnikům, které se nacházejí v situaci, jež je z věcného a právního hlediska srovnatelná. Strop příspěvku EEG je mimoto odůvodněn povahou a systematikou nařízení.
3.
Třetí žalobní důvod: neexistence státní povahy zdrojů
—
Žalobce v této souvislosti uvádí, že ani systém spolkového vyrovnávacího mechanismu, ani zvláštní náhrada podle zákona EEG z roku 2012 nevedou k poskytování státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, jelikož pro státní zdroje nevzniká žádná zátěž.
4.
Čtvrtý žalobní důvodu: neexistence narušení hospodářské soutěže
—
Žalobce v tomto kontextu uvádí, že stanovení stropu pro příspěvek EEG slouží výlučně ke kompenzaci soutěžního znevýhodnění, které uživatelé s vysokou spotřebou energie/podniky s vysokou energetickou náročností musí nést ve srovnání s jinými odvětvími činnosti v jiných zemích z důvodu placení příspěvku EEG.
5.
Pátý žalobní důvod: slučitelnost podpory se společným trhem
—
Žalobce tvrdí, že i tehdy, pokud má být strop příspěvku EEG kvalifikován jako podpora, je taková podpora slučitelná se společným trhem. Strop nenarušuje hospodářskou soutěž, ale naopak kompenzuje soutěžní znevýhodnění dotyčných podniků.
6.
Šestý žalobní důvod: neexistence nové podpory
—
Žalobce tvrdí, že i když Tribunál kvalifikuje zvláštní vyrovnávací režim jako podporu, jedná se o stávající podporu, na kterou se řízení podle článku 6 nařízení (ES) č. 659/1999 (1) nevztahuje.
7.
Sedmý žalobní důvod: porušení obecných zásad legitimního očekávání a právní jistoty
—
Žalobce v této souvislosti zdůrazňuje, že žalovaná tím, že schválila zákon o EEG z roku 2000, vytvořila legitimní očekávání, které bylo konečným rozhodnutím narušeno.
(1) Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 83, s. 1; Zvl. vyd. 08/01, s. 339).
Full & Egal Universal Law Academy