18.12.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 437/6
Rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 26. října 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen – Belgie) – Argenta Spaarbank NV v. Belgische Staat
(Věc C-39/16) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Korporační daně - Směrnice 90/435/EHS - Článek 1 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 - Mateřské společnosti a dceřiné společnosti z různých členských států - Společný daňový režim - Odpočitatelnost zdanitelného zisku mateřské společnosti - Vnitrostátní ustanovení, jejichž předmětem je zrušení dvojího zdanění zisků rozdělovaných dceřinými společnostmi - Nezohlednění souvislosti mezi úroky ze zápůjčky a financováním podílu, z něhož plynou dividendy“)
(2017/C 437/08)
Jednací jazyk: nizozemština
Předkládající soud
Rechtbank van eerste aanleg te Antwerpen
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: Argenta Spaarbank NV
Žalovaný: Belgische Staat
Výrok
1)
Článek 4 odst. 2 směrnice Rady 90/435/EHS ze dne 23. července 1990 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států musí být vykládán tak, že brání takovému vnitrostátnímu ustanovení, jako je článek 198 bod 10 zákona o daních z příjmů z roku 1992, zkoordinovaného královskou vyhláškou ze dne 10. dubna 1992 a potvrzeného zákonem ze dne 12. června 1992, na jehož základě úroky zaplacené mateřskou společností ze zápůjčky nejsou odpočitatelné od zdanitelného zisku této mateřské společnosti až do výše částky, která se rovná výši dividend, na které se již vztahuje daňový odpočet a které plynou z podílů držených uvedenou mateřskou společností na kapitálu dceřiných společností po dobu kratší než jeden rok, i když tyto úroky nesouvisí s financováním těchto podílů.
2)
Článek 1 odst. 2 směrnice 90/435 musí být vykládán v tom smyslu, že neumožňuje členským státům použít takové vnitrostátní ustanovení, jako je článek 198 bod 10 zákona o daních z příjmů z roku 1992, zkoordinovaného královskou vyhláškou ze dne 10. dubna 1992 a potvrzeného zákonem ze dne 12. června 1992, v rozsahu, v němž překračuje meze toho, co je nezbytné k zamezení daňových úniků a zneužívání daňových předpisů.
(1) Úř. věst. C 136, 18.4.2016.
Full & Egal Universal Law Academy