3.4.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 104/22
Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 9. února 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce High Court of Justice, Family Division (England and Wales) – Velká Británie) – M. S. v. P. S.
(Věc C-283/16) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (ES) č. 4/2009 - Článek 41 odst. 1 - Uznávání výkonu rozhodnutí a spolupráce ve věcech vyživovacích povinností - Výkon rozhodnutí v členském státě - Podání návrhu přímo k příslušnému orgánu členského státu výkonu - Vnitrostátní právní předpisy požadující obrátit se na ústřední orgán členského státu výkonu“)
(2017/C 104/32)
Jednací jazyk: angličtina
Předkládající soud
High Court of Justice, Family Division (England and Wales)
Účastníci původního řízení
Žalobkyně: M. S.
Žalovaný: P. S.
Výrok
1)
Ustanovení kapitoly IV nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, a zejména jeho čl. 41 odst. 1, musí být vykládána v tom smyslu, že osoba oprávněná z výživného, v jejíž prospěch bylo vydáno rozhodnutí v členském státě a která požaduje jeho výkon v jiném členském státě, může podat svůj návrh přímo k příslušnému orgánu posledně uvedeného členského státu, například ke specializovanému soudu, a nemůže být nucena podat svůj návrh prostřednictvím ústředního orgánu členského státu výkonu.
2)
Členské státy jsou povinny zajistit plnou účinnost práva stanoveného v čl. 41 odst. 1 nařízení č. 4/2009 i tím, že v případě potřeby změní procesní pravidla. Vnitrostátnímu soudu každopádně přísluší uplatnit ustanovení uvedeného čl. 41 odst. 1 i tak, že podle potřeby ponechá nepoužité jakékoli odporující ustanovení vnitrostátního práva, a umožní tak osobě oprávněné z výživného podat její návrh přímo k příslušnému orgánu členského státu výkonu, i když s tím vnitrostátní právo nepočítá.
(1) Úř. věst. C 279, 1.8.2016.