19.3.2018
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 104/5
Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 25. ledna 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht – Německo) – Bundesrepublik Deutschland v. Aziz Hasan
(Věc C-360/16) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané v některém z členských států státním příslušníkem třetí země - Podmínky a lhůty stanové pro předložení žádosti o přijetí zpět - Nelegální návrat státního příslušníka třetí země do členského státu, který provedl přemístění - Článek 24 - Řízení o přijetí zpět - Článek 27 - Opravné prostředky - Rozsah soudního přezkumu - Okolnosti následující po přemístění“)
(2018/C 104/06)
Jednací jazyk: němčina
Předkládající soud
Bundesverwaltungsgericht
Účastníci původního řízení
Navrhovatelka v řízení o opravném prostředku „Revision“: Bundesrepublik Deutschland
Odpůrce v řízení o opravném prostředku „Revision“: Aziz Hasan
Výrok
1)
Článek 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, musí být ve světle bodu 19 odůvodnění tohoto nařízení a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že nebrání takovým vnitrostátním právním předpisům, jako jsou předpisy, o které se jedná ve věci v původním řízení, které stanoví, že soudní přezkum rozhodnutí o přemístění musí spočívat na skutkovém stavu v době konání posledního jednání před soudem, jemuž byl podán opravný prostředek nebo v případě, že se toto jednání nekoná, v době, kdy uvedený soud rozhoduje o opravném prostředku.
2)
Článek 24 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, v níž byl státní příslušník třetí země po podání žádosti o mezinárodní ochranu v prvním členském státě přemístěn do tohoto členského státu v důsledku zamítnutí nové žádosti podané v druhém členském státě a poté se bez povolení k pobytu vrátil na území tohoto druhého členského státu, může být tento státní příslušník předmětem řízení o přijetí zpět a tuto osobu nelze bez takového řízení znovu přemístit do prvního z těchto členských států.
3)
Článek 24 odst. 2 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, v níž se státní příslušník třetí země bez povolení k pobytu vrátil na území členského státu, který v minulosti provedl jeho přemístění do jiného členského státu, musí být žádost o přijetí zpět zaslána ve lhůtách stanovených v tomto ustanovení a tyto lhůty nemohou začít běžet před tím, než se dožadující členský stát dozví, že se dotyčná osoba vrátila na jeho území.
4)
Článek 24 odst. 3 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že pokud není žádost o přijetí zpět předložena ve lhůtách stanovených v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení, je členský stát, na jehož území se bez povolení k pobytu zdržuje dotyčná osoba, příslušný k posouzení nové žádosti o mezinárodní ochranu, kterou musí být tato osoba oprávněna podat.
5)
Článek 24 odst. 3 nařízení 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že stále probíhá řízení o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, kterým byla zamítnuta první žádost o mezinárodní ochranu podaná v členském státě, nesmí být považována za rovnocennou podání nové žádosti o mezinárodní ochranu v tomto členském státě ve smyslu tohoto ustanovení.
6)
Článek 24 odst. 3 nařízení 604/2013 být vykládán v tom smyslu, že pokud není žádost o přijetí zpět předložena ve lhůtách stanovených v čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení a dotyčná osoba nevyužila možnosti podat novou žádost o mezinárodní ochranu, kterou musí mít k dispozici:
—
členský stát, na jehož území se bez povolení k pobytu zdržuje tato osoba, může ještě předložit žádost o přijetí zpět a
—
toto ustanovení neopravňuje k přemístění uvedené osoby do jiného členského státu, aniž je předložena taková žádost.
(1) Úř. věst. C 343, 19.9.2016.
Full & Egal Universal Law Academy