18.9.2017
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 309/14
Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 26. července 2017 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije – Slovinsko) – A.S. v. Republika Slovenija
(Věc C-490/16) (1)
(„Řízení o předběžné otázce - Nařízení (EU) č. 604/2013 - Určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států - Příchod mimořádně vysokého počtu státních příslušníků třetích zemí dožadujících se získání mezinárodní ochrany - Zorganizování překročení hranice orgány jednoho členského státu za účelem průjezdu do jiného členského státu - Oprávněný vstup na základě výjimky z humanitárních důvodů - Článek 13 - Překročení vnější hranice nedovoleným způsobem - Dvanáctiměsíční lhůta, která počíná běžet od okamžiku překročení hranice - Článek 27 - Opravné prostředky - Rozsah soudního přezkumu - Článek 29 - Šestiměsíční lhůta k provedení přemístění - Počítání lhůt - Podání opravného prostředku - Odkladný účinek“)
(2017/C 309/19)
Jednací jazyk: slovinština
Předkládající soud
Vrhovno sodišče Republike Slovenije
Účastníci původního řízení
Odvolatel: A.S.
Odpůrkyně: Republika Slovenija
Výrok
1)
Článek 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, ve spojení s bodem 19 odůvodnění tohoto nařízení, musí být vykládán v tom smyslu, že se žadatel o mezinárodní ochranu může v rámci opravného prostředku proti rozhodnutí o svém přemístění dovolávat nesprávného použití kritéria příslušnosti, které se týká překročení hranice členského státu nedovoleným způsobem, jež je uvedeno v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení.
2)
Článek 13 odst. 1 nařízení č. 604/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že státního příslušníka třetí země, jehož vstup strpěly orgány prvního členského státu, které se potýkaly s příchodem mimořádně vysokého počtu státních příslušníků třetích zemí dožadujících se průjezdu přes území tohoto členského státu za účelem podání žádosti o mezinárodní ochranu v jiném členském státě, a který nesplňoval podmínky pro vstup v zásadě vyžadované v tomto prvním členském státě, je třeba považovat za osobu, která „překročila nedovoleným způsobem“ hranici uvedeného prvního členského státu ve smyslu tohoto ustanovení.
3)
Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhé věty nařízení č. 604/2013, ve spojení s jeho čl. 7 odst. 2, musí být vykládáno v tom smyslu, že podání opravného prostředku proti rozhodnutí o přemístění nemá dopad na počítání lhůty stanovené v uvedeném čl. 13 odst. 1.
Článek 29 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení musí být vykládán v tom smyslu, že podání takového opravného prostředku znamená, že lhůta stanovená v těchto ustanoveních počíná běžet až od vydání konečného rozhodnutí o tomto opravném prostředku, má-li uvedený opravný prostředek podle čl. 27 odst. 3 téhož nařízení odkladný účinek, a to včetně případu, kdy se soud, kterému byl takový opravný prostředek podán, rozhodl předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce.
(1) Úř. věst. C 419, 14.11.2016.